Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

kolik máme životů?

06. 09. 2019
18
19
739
Autor
agáta5

Když mi bylo asi šest chodili jsme s rodiči na Spálenej mlýn k Ohři. Nevím, proč se tomu tak říkalo, žádnej mlýn tam nikdy nebyl, jen železniční most a zahrádky kolem. Vody bylo tenkrát docela dost, i když v mých šestiletých očích bylo všechno obrovský. Plavat jsem ještě neuměla, tak jsem jen tak bloumala při kraji a dělala, že plavu, s rukama hezky po dně. Najednou ďolík a bylo. Chvíli třepetání mezi bytím a nebytím a pocit konce. Ještě, že byl poblíž táta. Vylovil mě jako kapra a hodil na břeh. Tenkrát jsem ho zahlídla, toho svatýho jak se třpytí v písku u dna.

V osmi jsem ukradla tátovi kolo. Taková herka to byla, obrovská, modrá. Skoro všechny děti měly svý, jen já a Standa Krůza ne. Tak jsem se jako loupežník vplížila do sklepa a tiše vyjela do krásnýho dne na tom hrozným kostitřasu, šťastná jako blecha. Řádili jsme tenkrát asi víc než jindy, protože najednou jsem byla na zemi s brzdou v krku. Svatí u mě stáli tenkrát určitě všichni do jednoho, protože těsně vedle tepny. Dva stehy to pojistily a já dostala nový kolo, červený s gumovými chrániči na brzdy. Ani výprask nebyl.

Ve třiceti jsem málem vypadala z okna v pátým patře. Znáte ty pánelákový, co se otáčely dokola a vrzaly. Jak je tak po ránu šmudlám, u nohou se mi batolí druhorozený, tenkrát roční, najednou na tom okně vlaju. Ještě, že u mě tehdy stáli ti moji svatí a nějak mě vrátili s tím oknem zpátky do pokoje. Ještě dneska se mi o tom zdává. 

V padesáti to se mnou švihlo. Infarkt. Nejdřív jsem ho chtěla zahnat brufenem, ale nakonec byla ráda za houkačku a vzápětí kapačky. Ty ho úspěšně zahnaly. Přesto se vrátil ještě jednou za osm měsíců. V tý době jsem byla skoro doktorka přes IM a tušila, že jsem smrtelná. Samotnou bolest zvládnu, ale strkání hadic do tepny mě nějak nesedlo. Krásně jsem omdlela, poprvý v životě a nechtěla se vrátit. Kdo by se asi chtěl vrátit, když cejtíte nádhernej pocit, kterej jste nikdy v životě necejtili. Už vás nic nebolí a nic nevadí, jen si plujete kdesi… probuzení bylo hnusný a asi deset vteřin jsem cejtila zklamání. Zvláštní úlet kamsi.

Čím jsem starší, tím víc vidím bubáků. Svatí si s nimi nejspíš vyměnili místo. Co by taky u mě dělali, když už nepodnikám žádný dobrodružství, který oni tak milují. Dny se spekly do jednoho ohranýho rituálu, ve kterým i správný vylejzání z vany nabírá důležitosti. Co kdybych si zlomila krček, no? Nebo takový krmení divý zvěře (kocoura), co se mi plete pod nohy. Opatrně, pomaličku, předvídat, hlídat.  
Stáří je sviňa. Klidně vám tetuje hnědý skvrny po těle, vysuší pružnou kůži, vybělí vlasy a aby toho nebylo málo, zblbne mozek. Ten si furt myslí, že je vám dvacet a vy na sebe klidně hodíte upnutý džíny a vyšusovaný tričko bez podprdy a myslíte si jak nejste in. Občas zastávkuje a šibalsky vám schovává věci.


Vedu s nima válku, nekompromisní. Chci aby se vrátili všichni svatí a stáli u mě, když polezu na komín, abych ho umyla. Chci aby se vrátili až si nasadím dneska večer brusle a vyrazím po cyklostezce k Okořínu, chci…

 


19 názorů

bixley
14. 10. 2019
Dát tip

Tak na komín jedině s Hanzlíkem alias Pepinem! Aby Ti dal záchranu. Místo těch svatejch. :-) T.

P.S. Jedna moje kamarádka kdysi řekla: Já když si představím, co jsme jako děcka všecko vyváděli, tak se divím, že člověk to dětství vůbec přežije. :-))


Marcela.K.
08. 09. 2019
Dát tip agáta5

Vidíš, to mě nenapadlo, spočítat je - kolik že mi jich zbývá. Možná to radši ani nechci vědět.

Jo a komín! Už třetí den prosím muže, aby z té střechy nespadl, rozebírá komín. Kdo by mi pak chodil pro povidla do sklepa... Někde jsem četla, že důchodci často přeceňují své síly. Já bych tedy na střechu nelezla a klidně nechala komín špinavej.

Prý ho nepotřebujeme, říkal kominík, jen jakési odvětrávačky stačí a tak si mužskej hraje na střeše. Mám ho radši dole - ve skleníku, na zahradě, nebo v garáži ;-) 


Evženie Brambůrková
07. 09. 2019
Dát tip agáta5

Žít se má pořád naplno. A když to horní spodní zapomenu, tak ať se podívá kdo chce. Jednou bude hůř a pak mi to asi bude jedno. :-)


Philogyny
07. 09. 2019
Dát tip agáta5

...já u toho komínu až nadskočila, kdysi k nám chtěla jít bydlet tchyně a řekla manželovi, že bude mýt i komín...lekl se...  :)


revírník
06. 09. 2019
Dát tip Gora

Krucinál, na komín néééé! Nelez tam, na co ho potřebuješ umývat? Copak ti nestačilo tolik vrácenejch životů?


Alegna
06. 09. 2019
Dát tip agáta5

....nevím jestli svatí, nebo co to je, říkám jim andělé a co mají se mnou práce,ale  když jsem namyšlená, tak mě uměj pěkně seknout

s někým třeba tolik práce není, ale ty jim taky dáváš pěkně zabrat :-)


agáta5
06. 09. 2019
Dát tip

to by musel přijít ale nějakej pořádnej... tohle neumyje déšť... mi tam tekl ten mazut, jak praskl a vypadá poblitě... ale uvidíme, ještě jsem ve fázi přemýšlení :))

na hraní je třeba víc životů, protože co mě napadá občas... :)


ale jo, nech si je... a komín nemej, počkej na déšť...


Kočkodan
06. 09. 2019
Dát tip agáta5, zvedavec, Silene
Gatko, aspon v jednom te chci povzbudit - já i ted chodím klidne bez podprsenky, úplne stejne jako pred ctyriceti lety. Jde to. A to jsem o rok starsí nez ty. Veset nesmís jenom hlavu. A z bruslení urcite vybruslís s neposkozeným skeletem. “Čím jsem starší, tím víc vidím bubáků.” Tak to já te z ohleduplnosti návstevou asi radeji neprekvapím, mozná bys dokonce i zase omdlela... ;-) P. S. Pokud bys mne za komentár chtela zabít (coz bych se dneska na rozdíl treba od vcerejska dost divil), tak mysli na to, ze mám jenom jeden zivot.

Gora
06. 09. 2019
Dát tip

Až budeš umývat komín, nějaký ten svatý se bude hodit:-)) Máš prima plány...


agáta5
06. 09. 2019
Dát tip

aleši, když já si ale hodně hraju už... nemám si je taky nechat? :)


agáta5
06. 09. 2019
Dát tip

sil... a ještě přidává dioptrie :))


agáta5
06. 09. 2019
Dát tip

ty dva si budu šetřit pěkně :)


Silene
06. 09. 2019
Dát tip agáta5

(Ag, zatím nečteno, ale technická - oprav překlep v názvu...)


ty tři prohraný klidně vynech...takže šest až sedm, nakonec...:o) i to je dost, ne?


agáta5
06. 09. 2019
Dát tip zvedavec

strýček gůgl:

Číslo devět považovali za magické již staří Řekové, také jedno anglické přísloví říká, že Kočka má devět životů. Tři pro hraní, tři se někam zatoulají, a tak zbývají tři. Někdy se uvádí, že má kočka i sedm životů.

 

:))) 


no...neviem...na Slovensku majú sedem, tak by som na aleša nespoliehala a dávala bacha, agú *


agáta5
06. 09. 2019
Dát tip

taky si to furt opakuju.. ještě mi jich pár zbylo  :))))


aleš-novák
06. 09. 2019
Dát tip agáta5

kočky maj devět životů, přeci...:o)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru