Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 429 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky (1. 8. 2019)

+6 neviditelných
Půdní nález
datum / id06.09.2019 / 498974Vytisknout |
autorMyslivec Luboš, 73Kg, 174cm,mušství 17cm
kategoriePovídky
zobrazeno39x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Půdní nález

Ahoj muži a ženy. Holky, kluky a vnuci tentokrát vzácně vynechávám, protože tato vypravovánka pro ně nebude vhodná. Jestliže jste holka, kluk nebo vnuk, rychle si utíkejte hrát, například s dřevěným panďuláčkem od svého dědečka.

Takže muži a ženy, poslouchejte. Tuhle za mnou přišel Láďa a řekl: Luboši, ty můj nejlepší kamaráde, co kdybychom si uklidili na půdách?

Já řekl: Ano.

Zvedli jsme se a šli jsme na to. Začali jsme u Ládi. Láďa má na půdě ohromné množství věcí, které jsou moc nádherné, ale úplně nepotřebné. Například tam má holínky bez podrážek. Nad těmi holínkami visí zrcadlo zamalované černou barvou. On se totiž Láďa toho zrcadla v noci moc lekal. Viselo mu v předsíni a když kolem něj šel v noci na záchod, zahlédl svůj děsivý svalnatý odraz a zařval hrůzou, protože to vypadalo úplně jako vrah důchodců. Dál má Láďa na půdě mnoho krabic s oblečením po nebožce (jako já), protože by byla škoda to vyhodit. A spoustu dalších věcí.

Začali jsme uklízet, ale moc nám to nešlo. Já jsem třeba zvedl vypelichanou štětku do komína a řekl: Láďo, ta už je úplně k ničemu. Vyhodíme ji, jo?

Láďa se ale chytil za hlavu a řekl: Luboši, je sice vypelichaná, ale počkej, jak se nám bude hodit, až budeme chtít jít na maškarní bál za kominíky.

Já jsem řekl: Láďo, vždyť my na maškarní bál nechodíme.

Láďa řekl: Luboši, co ty víš, třeba jednou začneme.

A podobné to bylo úplně se vším. Našel jsem třeba prasklé prkýnko od splachovacího záchoda a Láďa ho hned chránil a vykřikoval, že je sice prasklé, ale že už ho asi pět let plánuje slepit. Rozšlápnutý budík chtěl Láďa nechat opravit hodinářem, moly napůl snědený kabát záplatovat a tak podobně.

Začal jsem z toho být trochu mrzutý. Sedl jsem si do kouta a koukal a jak jsem koukal, tak jsem najedou vykoukal něco moc zvláštního. Bylo to v krabici, někdo to hezky svázal provázkem a mělo to nádherné barvy. Dohromady toho bylo asi tucet kusů. Nasadil jsem si na to brýle na blízko a začal to zkoumat.

Náhle jsem zaúpěl leknutím a moc se vyděsil, protože jsem si uvědomil, co to je.

Láďa řekl: Luboši, copak se stalo?

Já jsem řekl: Láďo, podívej, co jsem tady našel!

Láďa ke mně přišel a zakoktal: Luboši, to si tady kdysi nechal můj bratr Alfons, aby to u něj doma nenašla žena manželka.

Díval jsem se na Láďu a Láďa se díval stranou. Tohle on dělá, když si vymýšlí, protože se stydí.

Začali jsme si to prohlížet. Bylo to opravdu moc nevhodné pro malé vnuci, protože z takových věcí ještě vůbec nemají rozum. Zároveň to ale bylo i hezké, pokud už je člověk dospělý.

Když jsme si to všechno prohlédli, řekl jsem: Láďo, měli bychom to ukázat i chlapům v hospodě. Něco takového určitě ještě nikdy neviděli.

Láďa řekl: Tak dobře.

Vzali jsme náš půdní objev do hospody a tam ho vyrovnali na stůl. Chlapi na to koukali a moc se divili. Nejvíc se divil Kája Strnádek, protože je to velmi slušný člověk. Řekl: To je úplně jako na spartakiádě, protože jsou všichni ve zvláštních pozicích. Ale proč si zapomněli oblečení?

Starý nemravný Kulhavec byl ve svém živlu, prohlížel si to a pochrochtával blahem. Pan Jouza si jeden kus vypůjčil, šel s ním do kuchyně, a pak se zase vrátil a tvářil se moc spokojeně. Na své si přišla i paní Růžičková stará 105 let, která vždy ve tři hodiny chodí na panáka rumu. Prohlížela si náš objev, dívala se na mladé muže, pomlaskávala a opakovala: Já bych se vdávala, já bych se vdávala.

Pak jsme se začali dohadovat, kdo by si koho z našeho objevu vzal. Láďovi se líbila jedna velmi krásná černoška v sukýnce z banánů. Panu Vojtíškovi mladá vnučka, které bylo asi tak 50 let a měla krátkou kostkovanou sukni a jinak nic. Pan Jouza se ukázal jako opravdový hospodský, protože se mu líbila selka, co měla v rukách tupláky s pivem, akorát že v nich nebylo pivo nýbrž párový orgán ňadra na krmení malých vnuků. Pouze Kája Strnádek obdivoval takového starého nahatého pána.

Já jsem se zamračil a řekl: Kájo,snad nejsi muž, co je na muže, to by se mi nelíbilo.

Kája ale řekl: Luboši, nejsem, ale ten starý pán vypadá úplně jako moje Maruška, když se večer obnaží, víš?

Já řekl: Aha.

A líbilo se mi, jak je Kája slušný a věrný své ženě manželce Marušce, ačkoliv jde jenom o fotky v časopisech. Tomu se říká láska.

Když jsme se všichni dosytosti vynadívali, Láďa náš objev opět svázal do balíčku. Vrátili jsme ho na půdu a bylo to. Akorát já se trochu stydím, protože jsem vykonal zločin nedovoleného vypůjčení. Jeden kousek jsem si totiž tajně vytáhl a teď ho mám doma, protože se mi opravdu moc líbil. Ale nebojte se, já ho tam vrátím, až se s ním poveselím.

Ahoj!




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

14.09.2019 09:19:58dát kritice tipplátno a nech plavat

Zajíčku Ušáčku, na sklepy bacha, jsou tam nástrahy na krysy - abyses neotrávil!! ;)  hlavně nad březinkou, tam jich bylo požehnaně :)

14.09.2019 09:15:48dát kritice tipplátno a nech plavat

ano ano, jen počkejte, až i já se toho chopím doopravdy!  zatím probíhá jen takové zahřívací kolečko... v létě byly prioritní jiný věci... zato včera již plachtily dolů nočníčky i ty počůrané pleny... dnes bude menší táboráček, škoda, na grillování to nebude :))

14.09.2019 08:46:08dát kritice tipZajíc Březňák

Podobné věci se někdy najdou i ve sklepě :) Moc hezké a vtipné to je.

10.09.2019 09:59:01dát kritice tipagáta5

já se chci taky vdávat!! a poveselit

:)))

10.09.2019 07:48:15dát kritice tipSilene

Neboj, dědo, nic neřeknu! 

Podpis: vnuci ženského pohlaví

07.09.2019 09:28:37dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ahoj, pobavilo...

překlípeček: tak jsem najedou vykoukal - najedNou



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.