Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

.daybrake.

Výběr: Gora, atkij, Zbora
09. 09. 2019
24
19
1809
Autor
.duke.

Svítalo. I přes žaluzie a zatemňovací závěsy se do místnosti dostával den.

 

Na parapet dopadal slábnoucí déšť, přes ulici štěkal pes. Pak se ozval zvon z kaple. Bylo šest.

 

Nalevo v postýlce leželo asi metrové dítě oblečené do flaušového pyžama na zip. Rty obemykalo silikonový dudel, jehož občasné nasání patrně tlumilo diskomfort způsobený snovou aktivitou. Napravo na posteli leželo dítě poloviční velikosti. Rychle dýchalo, místy zachrochtalo, přitáhlo nožky k tělu a v bolestivé grimase svraštilo obličej. Poté mu hlava padla na jednu ze stran.

 

Ležel jsem mezi nimi, držel je za ruce, přikován k posteli jako Prométheus ke skále. Měly mé geny, fyzickou podobu. Vstoupil jsem do nich - nesly mě. Pokud jsem před lety nechápal smysl bytí, nyní tu byl zhmotněn.

 

Doba, kdy jsem s nimi nebyl, ve mně probouzela smutek, který se po dnech měnil ve svíravý stesk. Dokázal jsem jej částečně korigovat - uvědomoval si, že se jedná o biologický program, který mě ovládá, způsobuje pocit odpovědnosti a starosti za jejich existenci.

 

Ta chvíle, než přijde den. Než začne oheň plát. V ní jsem byl.

 

Zřetelně jsem si uvědomoval ztrátu svobody, prožitků bezstarostnosti. Ticho a zklidnění jsem prožíval jen, když spaly. A když mě ze spánku - jediné možnosti zapomnění – vytrhl jejich křik, cítil jsem nenávist.

 

Pustil jsem ruce a dotkl se jejich tváří. Byly hebké, čisté. Představoval jsem si, jak se do nich vrývá život. Cesty, kterými projdou, lidé, které potkají. Ke konci z nich půjde číst jak v knize.

 

Tiše jsem vstal a vešel do kuchyně. Dal vařit vodu na čaj, zapnul kávovar. Tein a kofein: dvě zklidňující substance. Každé ráno.

 

Alkohol a nikotin: večerní útěk do nikam.

 

Odcházel jsem. A nechal je tam. S matkou ležící na pravé straně postele. Ostatně: vzešly z jejího lůna.

 

Z garáže jsem vytáhl sbalený kufr a odnesl jej do auta. Vyjel před dům. Když se zavřela automatická brána, pocítil jsem úlevu. Pohlédl na okno ložnice. A snažil se vytěsnit její obsah.

 

- Nemám s váma nic společnýho! -

 

Stěrač neúprosně setřel kapky z předního skla. Šlápl jsem na pedál. Třídenní konference.


19 názorů

DN
24. 10. 2019
Dát tip

Tak tahle miniatura mě opravdu nadchla. 


Lakrov
16. 10. 2019
Dát tip
Zaujal mě ten "genetický" odstavec a ještě několik řádkůů za ním. Celkově mi to ale nedává přiliš smysl, možná proto, že na konci zjišťuji, ža autor, ač se zpočátku "vymlouvá" na děti, píše hlavně o sobě. Přeju lepší čtenáře.

Janina6
12. 10. 2019
Dát tip

Parádně řečeno... to se nedá odpozorovat, jen zažít.


StvN
11. 10. 2019
Dát tip

To je vlastně hrozný. Muži se s rodičovstvím vyrovnávají obtížně :)


Josephina
25. 09. 2019
Dát tip

přípis tak trochu fachidiota, ale humorný popis dětí je fajn


Josefk
24. 09. 2019
Dát tip

drsně se snažíš, ale marně :))

ahoj :)


Zbora
23. 09. 2019
Dát tip

Velmi syrový text. Ale po všech těch sluníčkových blozích matek a otců na mateřské dovolené, kteří se na nich snaží rádoby shovívavě humorným způsobem popsat, že je rodičovství vzásadě nikdy nekončící psina, konečně něco naturalistického. 


Silene
13. 09. 2019
Dát tip Narriel

(repete vklad)

Text je mi super právě tím, kolik umožňuje svými rozpory. Samozřejmě základem je ta obří škála "celé podstaty existence", která se kdy dotkla každého z nás, jak jsme zapojeni do kontinuálního řetězce. (Kterak se v textu i píše.)

Jsem si s ním rozhodně v myšlenkách pohrávala, uvízl.

Nedá mi to nedodat na kupičku:) ještě jednu nabízející se klasickou interpretaci:

Ostatně: vzešly z jejího lůna. = alibistický sklon

Třídenní konference. = milenka


sidonia
12. 09. 2019
Dát tip

je to hodně špičaté, extrémní

vše co ostatní popisujou/vytýkají, chápu jako záměr přehánění, který to tím chladným extrémním odstupem vrací zpět do normálu. a ten začátek jako v hororu a konec jako u každého unaveného chlapa, heh

na konci jsem se usmála, líbí se mi to


Luzz
12. 09. 2019
Dát tip

moc mi to nesedlo. je to sice psané jakože z odstupu, ale působí to na mě příliš hraně, mám na mysli obraty jako "diskomfort způsobený snovou aktivitou"... k tomu navíc ty explicitní popisy emocí (cítil jsem nenávist) - obecně proti tomu nic nemám, ale tady mi to vyloženě vadilo; toto konstatování tisíckrát řečeného v souvislosti s dětským křikem v noci...

konec, ten mě zklamal úplně. kdyby tam nebyla ta třídenní konference, tak se text alespoň někam posune, ale takhle... vyznívá to (pro mě) příliš milosrdně, smířlivě.

pro mě je to jen záznam z deníku, ale možná šlo právě o to, o nic víc.


Silene
12. 09. 2019
Dát tip

(Ty názvy mě fakt baví.)

Asi mám z poezie:), že mi "do nikam" připadlo nadměrné, stačil mi "večerní útěk." 

Promhétheus

zklidnění jsem prožíval jen když spaly. (schází interpunkční čárka před jen)


K3
11. 09. 2019
Dát tip

Na mě ty míry působí jako černá skvrna. Asi to byl záměr, chápu. Ale nemůžu si pomoct, jako čtenáři mi vadí, škoda.


atkij
10. 09. 2019
Dát tip

Tento text je příkladný v tom, abych si řekla , že autor přesně ví, co, proč a jakým způsobem to píše.  


Johanakrupa
10. 09. 2019
Dát tip

Dobře jsi vyjádřil pocity miliónů rodičů (a nejen otců). Člověk své děti miluje ale zároveň někdy i trochu nenávidí. Však ony prožívají něco podobného. Jeden moudrý člověk kdysi řekl památnou větu, která se mi vryla do paměti. Když jsou děti malé, milují své rodiče. Když dospívají, tak je nenávidí. V dospělosti jen někteří svým rodičům odpustí..


Gora
09. 09. 2019
Dát tip

To poměřování dětí - metr, půl metru - a určitý emoční odstup, potřeba hledat zdůvodnění, proč cítíš právě tohle... je /nejen/ pro tento tvůj text typický, přesto tam probublává silný cit... a to se mi líbí. Druhý odstaveček obzvlášť...Píšeš moc dobře /což není nic nového:-)/, občas chybí interpunkce, ale v malém měřítku...


zvedavec
09. 09. 2019
Dát tip

tip :)


dadíková
09. 09. 2019
Dát tip

:)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru