Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Žízeň rána

Výběr: Zbora
11. 09. 2019
16
16
1283
Autor
Movsar

Žízeň rána

 

 

O sedmé ráno poloprázdné nádraží, spěch ještě nedostal tu správnou žízeň. V Kolovratech odstavené nákladní vagóny zalité sluncem, zanedlouho je někdo poplácá po vyhřátém hřbetě a zavelí: Hyjé! Těžkým krokem se vydají k jihozápadu, občas zahýkají radostí, občas únavou. A náš vlak se blíží k Benešovu, městečku na dlani, na jehož náměstí je soud a v jedné kanceláři jako v kupé expresu na cestě za spravedlností mladý soudce chystá rozhodnutí. Tak ještě hlt teplé melty, ještě je obyčejný cestující, až oblékne talár, stane se z něj strojvedoucí.

 

 

 

Figurína

 

 

V Benešově na náměstí se poledne ohlašuje hladem. Tak jako v Praze, Magnitogorsku nebo New Yorku. Hlad mají lidé i vrabčáci. Jen figuríny ve výlohách neruší potřeby. Ve strakatých šatech jako z roku 1982 hrdě vypínají prsa. A přestože jedna je nahá, místní muži se nenechají napálit. Ale přesto raději zpomalí a pozorně si ji prohlédnou, co kdyby..

 

 

 

S polednem na krajíčku

 

 

Od Benešova se podle trati táhnou domky. Jeden jako druhý, jak ve školce stromky. Jejich lidé jsou teď v práci, ale ne všichni. Za jednou záclonou kluk, co navzdory školnímu řádu bez omluvitelného důvodu zůstal doma. A teď sní, jak v raketě odletí do vesmíru. A přitom se klepe jak osika, že se na to přijde. A za okny vesmírně liduprázdné předměstí Benešova s polednem na krajíčku.

 

 

 

Světlina nádraží

 

 

K Čechám patří všechna ta nádražíčka s dřevěnými zábradlími a muškáty. S panem výpravčím v nažehlené uniformě a trochu unavenými cestujícími sčítajícími minuty zpoždění. S nádražní restaurací, jejíž scéna je ukryta za zčernalou záclonou. A taky se záchodky, o nichž by Heidegger, navzdory jeskynnímu charakteru toho místa, mohl prohlásit: světlina bytí!

 

 

 

První zvonění

 

První zářijový den platí i pro paní profesorky. Děti i ony se svátečně obléknou a vyrazí o trochu dřív, jako by tím udíleli času lekci z velkorysosti. Zvonění toho rána bude ještě bez zlopověstných stop, bude to zvonění míru. A děti se jako holubičky rozlétnou do tříd. Paní profesorky se naposledy napijí ze svých památečních hrnečků, přemalují rty na rudo a střemhlav se vrhnou na svou kořist.


16 názorů

Movsar
05. 03. 2020
Dát tip

Děkuju Luzz za postřeh, ano, možná tam pak ta zářijová facka visí trochu zbytečně násilně navíc. 


Luzz
03. 03. 2020
Dát tip

je to hezký, ty první čtyři mají báječnou atmosféru.

světlina by to klidně mohla celé uzavřít.


Kandelabr
25. 02. 2020
Dát tip

Milé momentky.  Uvítal bych, kdyby byly ještě navzájem koherentnější a společným působením vytvořily trochu celistvější obraz, ale napsané jsou hezky. tip.


Janina6
23. 10. 2019
Dát tip

Krásná čeština a poetické obrázky... Přidávám tip.


lastgasp
22. 10. 2019
Dát tip

příjemné, domácké vzpomínání na staré Kolovraty s alegorickými představami. Vtipně pojatý Benešov s hladem a figurinou (městečko na dlani je Příbram). Trochu odlišná miniaturka je o zvonění a vrhajících se profesorkách na děti. Pohodový T. 


bixley
10. 10. 2019
Dát tip

Všechny miniaturky jsou krásné, asi nejvíc se mi líbila ta první. Hlavně se mi líbí ty metafory - žízeň rána, s polednem na krajíčku. Hezké je taky přirovnání soudce a strojvedoucího, kluka, co sní o raketě nebo dětí k holubičkám. T.


K3
08. 10. 2019
Dát tip

Krásné, velmi příjemné počtení.


Lakrov
08. 10. 2019
Dát tip
Nechávám se vtáhnou úvodním "vlakopisem", potěší mě jemná erotičnost Figuríny, spolu s bázlivým klukem zavzpomínám na sny o vesmíru, na chvíli zpět k vlakopisům (i jejich stinnějším stránkám)... a už jsem zas tou (byť dávnoou) kořistí. Tip.

Movsar
01. 10. 2019
Dát tip

Ahoj Prózičko, ano! děkuji.

A Zboro, máš pravud, byly to Kolovraty, jen jsem přehlédl značku.


Ahoj, souhlasíš s nominací povídky do soutěže Prózy měsíce?


Zbora
13. 09. 2019
Dát tip

Ještě se vracím, abych dal výběr a připsal, že v Kolovratech jsou jen dvě koleje, proto mám jisté pochybnosti, jestli obraz nepatří spíš do Říčan nebo Uhříněvsi, že Benešov púsobí vážně dojmem, jako by se tu ještě procházel Ferdiand a že figurína a první zvonľní mají krásnou náladu.


Movsar
12. 09. 2019
Dát tip

děkuju za přízeň, přátelé. a zboro, speciálně tobě, to mě potěšilo, že jsem s váma vlastně taky pobyl, i když jen v řeči.


dadíková
12. 09. 2019
Dát tip

*


Zbora
12. 09. 2019
Dát tip

Zrovna včera jsme o Tobě s Pomerančovou mluvili u piva, že nám budou Tvoje texty scházet, jestli odejdeš. Tak fajn, nebudou :)


Umbratica
12. 09. 2019
Dát tip

Taky miluju malá nádražíčka. Taky o jednom takovém píšu ve své dnešní básničce. Ale se záchodky je to tam horší. Vypadalo to tam ještě nedávno hrozně, proto si teď každý cestující, který má zájem, půjčiit klíč v dopravní kanceláři.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru