Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

MARNOST, NADĚJE A LÁSKA

13. 09. 2019
2
14
943
Autor
Litarts

-

MARNOST

 

Marnost nad marnost,

vše je marnost.

Jediné, co marností tu není,

je výsost marnost sama.

-

Neboť ta je všemohoucí,

ale i konejšivá máma.

Prochází se dnem i nocí,

a vždy pořádky své mění.

-

NADĚJE

 

To je ta radost z děje,

ze života našeho.

Byť ke konci ten svému spěje,

i podepřením zármutku všeho.

-

LÁSKA

 

To je ta královna naší krásy,

jak prchavá, tak i věčná.

Často bývá hlasem spásy,

nebo i hluboká rána sečná.

-


14 názorů

Litarts
06. 12. 2019
Dát tip

To je věc čtení dle obsahu.                                                                         Život je jaký, učesaný nějakým schématem? Příroda je jaká, učesaná?


T_O_M_
05. 12. 2019
Dát tip Radovan Jiří Voříšek

No vcelku asi  pravdivé, ale provedení kostrbaté a jako nějak neoslovilo...


Litarts
05. 12. 2019
Dát tip

I Vám.


Zbora
05. 12. 2019
Dát tip

Dobře, tak ať se daří!


Litarts
05. 12. 2019
Dát tip

Ano, obsah uměleckého díla je vyjádřován jeho formou. Jde ale o to, jaký ten obsah je a tím i jeho forma. Také i obsah může mít slabiny ve formě vyjádření.                                                                                               Nemyslím si, že setrvávám v klasice 19. století. Žiji a píši v naší současnosti, což se nutně pronáší i do těch básní. Nic neopisuji, již se ani klasikou neinspiruji, vycházím z vlastního založení. 


Zbora
05. 12. 2019
Dát tip Radovan Jiří Voříšek

O to, že klasiku je možné dále rozvíjet se nepřu. Ostatně všichni z ní vědomě či nevědomě vycházíme. Rozvíjet a setrvávat v ní jsou ovšem dva rozdílné termíny. 

S tvrzením o snadných zápiskách, hrajících si na poezii bez formální úrovně, bych byl v této obecné rovině opartný. Je to věc, která je těžko prokazatelná. Navíc obsah a forma jsou dvě neoddělitelné věci, které bez sebe víceméně nemůžou existovat. Oba termíny, jak obsah bez formy tak forma bez obsahu jsou problematické. O to víc, že do formy spadá i symbolika a obraznost, ne jen dodržení metra a rytmu. Podobně je to i s tím výtvarnem. Mýlím se, když napíšu, že v 60. letech také lidé v souvislosti se soudobým uměním prohlašovali něco o povrchním formálním experimentu?


Litarts
05. 12. 2019
Dát tip

Moderna se vyvíjí hlavně povrchním formálním experimentem, obsahově (po stránce duchovní) ale zplaňuje.                                                               Jde mi o obsah, vyjádřený kvalitní básnickou formou, ne jen o nějaké snadné zápisky, většinou si jen hrající na poezii. Proto ta návaznost na klasiku. Vůbec si nemyslím, že klasika je vyčerpaná, naopak ji můžeme dále rozvíjet. Na serveru Peoplelovepeople mám již 249 básní a básniček různého obsahu a stylu, na Psancích z nich 106.


Zbora
05. 12. 2019
Dát tip Gora, Radovan Jiří Voříšek

Soulasím s: mnohokrát v historii se umění vracelo zpět a vytvářelo tak nové cesty. To jistě. Že je současné umění vyčerpané bych rozhodně neřekl. Naopak se (také díky internetu) vyvíjí nejpřekotněji za celou existenci, a to skoro ve všech svých směrech. Samozřejmě ne každá cesta je objevná, a je ho tolik, že člověk musí projít množství balastu, než nalezne.

Propojení s modernou nevnímám. Naopak. Podle mého názoru je to dokonale přežitá a (Tvými slovy) vyčerpaná klasika.

Pokud jsi mi posílal avízo, tak něco nefunguje, pokud ne, příště o něj poprosím, protože jinak se nedozvím, žes odpovídal. Díky.


Litarts
04. 12. 2019
Dát tip

Propojuji historickou klasiku se současnou modernou. Ta je v mým básních i architektuře obsažená také.                                                                Renesance obnovila 1000 let starou antickou tradici v nových idejích. Mnohokrát v historii se umění vracelo zpět a vytvářelo tak nové cesty. Současné umění je podle mne značně vyčerpané.


Zbora
04. 12. 2019
Dát tip Radovan Jiří Voříšek

Pročetl jsem několik Tvých textů, a mám pocit, jakobych se vrátil o mnoho let zpátky. Jakobych četl nějaké překlady Shakespeara, nebo něco z doby K. H. Borovského. Verše jsou to sice vzletné, ale působící často značně archaicky. To se týká i gramatických rýmů, obecné stavby verše a použitého jazyka, který rozhodně není současný (ani současný básnický). Moderní lyrika urazila za posledních 150 let poměrně značný kus cesty. 


Diana
28. 11. 2019
Dát tip

Myšlenky, které stojí za úvahu. Dobře zpracované *


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru