Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+12 neviditelných
Recesisti
datum / id14.09.2019 / 499161Vytisknout |
autorlastgasp
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno73x
počet tipů5
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Upravená verze 16.9.2019

Recesisti

Recesisti

             Parta Minor actores z Malé Strany, byla skupina amatérských milovníků divadla, která se bavila nejenom hraním činoherních představení, ale věnovala se velmi ráda i vtipným kouskům, které někdy přesahovaly míru obvyklé recese. Svá vystoupení nacvičovali a hráli v pronajatém sálku staré hospody U Lužického semináře. Hráli jen pro zábavu členů svých rodin a blízkých přátel. Jejich představení byla natolik interaktivní, že se do průběhu hry zapojovalo i obecenstvo. Jedno ze svých posledních představení hry Oty Veleby Hladová liška museli pro velký úspěch třikrát opakovat. Režisér Vojta Libich a autor dostali květinové koše, naplněné dobrotami z Kosteleckých uzenin a voucher na celodenní pobyt v areálu Čapího hnízda s vyjížďkou na koních.

               Nápady, jak se pobavit a zejména, jak vyvést z míry turisty, hýřili všichni. Svými unikáty však mezi nimi vynikal Rudla Sedlář. Vymýšlel takové exhibice, které ani nešly realizovat, protože předpokládaly podtlakové prostředí, nebo skafandry. Rozesmáté diváky a udivené cizince se jim dařilo bavit v malostranských zákoutích již od maturity. Pro svoje vystoupení často svolávali větší počet spolužáků. O prázdninové slunečné neděli se sešli v Cihelné ulici. U jednoho domu vystavili zvětšenou fotografii smyšleného předsedy mykologického klubu Čirůvka a postupně přicházeli a pokládali květiny a zapalovali svíčky. Důstojně postávali se sklopenými hlavami a podávali si ruce. Na druhé straně chodníku vše natáčel Franěk kamerou na vysokém stativu. Bylo zajímavé pozorovat cizince, z nichž někteří při zastavení vzdávali úctu nebožtíkovi, aniž věděli, o koho jde. Houf rozestavěný kolem fotografie předsedy mykologického klubu dával té situaci důvěryhodnost. Na připravené dotazy členové odpovídali, že jde o chudáka, který měl tři děti a podlehl otravě při ochutnávání smaženice z hub dovezených ze Skotska.

                 Do červena rozpálili trafikantku, když před vchod do trafiky postavili velkou barevnou ceduli v češtině a angličtině. Na tabuli byl nápis – Dnes čerstvá jahodová, kopeček za 25,- Kč – 1 €. Do vlastních nádob 12,- Kč – 0,50 €. Chodili dovnitř a ven, lízali zmrzlinu a další postávali se zmrzlinou před vchodem. Udivení turisté a procházející rodiny s dětmi byly odkazovány do vedlejší cukrárny. Zprvu trpělivě, následně již s výkřiky, že si z ní nikdo nebude dělat legraci. Poměrně dlouho trafikantce Průšové trvalo, než jí jeden zvědavý Pražák tabuli ukázal. Její slova při spatření nápisu nebyla obdivná, ale reprodukovat je nelze.

                   Velký rozruch se jim podařilo zorganizovat při akci Zeman. V blízkosti jeho muzea v Saském dvoře předvedli úžasnou performanci, která málem skončila na policejní stanici. Dva silnější členové party vynášeli astenického Burdu ze dveří muzea a za pokřiku: „Koukej padat, urážet Zemana nebudeš!“ Ostatní se přidávali výkřiky, které byly pro Zemana i proti němu. Nastal chaos, horlivě fotografovaný a natáčený členy skupiny. Turisté se přidávali a hlavně dokumentovali vše na mobily. Dlouho se nekřičelo. Záhy se objevili dva městští strážníci a byl konec. Burda vše vysvětlil, že jde o natáčení amatérského filmu do celostátní soutěže tvorby neprofesionálního filmu Zlaté slunce, s čímž se strážníci spokojili, ale shromážděný dav rozpustili.

                  Zásahem policie se nedali odradit, a když Rudla Sedlář přišel s nápadem rozbalit to na Karlově mostě, byli okamžitě všichni pro. Akce u sochy svatého Vojtěcha na Karlově mostě byla poměrně krátká. Členové party postupně chodili kolem malého koberečku, před kterým byla tabulka s nápisem: „Poklekněte a bude vám odpuštěno!“ – „Kneel, you will be forgiven!“ a krátce poklekli. Netrvalo dlouho a před koberečkem se vytvořila fronta potencionálních hříšníků, kteří se chtěli zbavit hříchů. Starším turistům při pokleknutí a vstávání okolní lidé pomáhali. Když byla fronta zvědavců a čekajících tak velká, že bránila průchodu dalším turistům, zachránil situaci Daněk. Kobereček sebral a prodral se skrz dav směrem ke Třem pštrosům, kde se ukryl. Bylo zajímavé, že Franěk na kameru zaznamenal ještě několik pokleknutí na místo, kde původně kobereček ležel.

                  Rudla přišel také s nápadem, že pomocí magneťáku postaví do pozoru hosty celé kavárny. Ostatní dost pochybovali, ale nechali se přesvědčit. A Rudla konal, i když jeho nápad bylo možné považovat za znevážení symbolu. Domluvil se s personálem kavárny a sezval k akci celou partu. Obsadili několik stolů a vyčkávali. Když se zdálo, že návštěvníků je dost, spustil Rudla z magneťáku Ódu na radost a postupně všichni povstali s pravou rukou na srdci. Reakce ostatních hostů byla zpočátku rozpačitá, zprvu žádná, později již spontánní a stáli všichni i s číšníky. Všichni se tvářili vážně, zaujatě a poslouchali. Po skončení se s rachotem židlí opět posadili. Rudla, tvářící se vítězně, byl středem pozornosti a několik hostů si ho přišlo vyfotit na mobily. Jen pokyvoval hlavou a drmolil: „Thanks! Thanks a lot!“

                  Parta Minor actores se věnovala i ekologii. Při nejbližším konání blešího trhu na Kampě rozbalili pultík s prázdnými pet lahvemi, na kterých byly štítky Frische Luft aus dem Nationalpark Bayerischer Wald. Na přední straně pultíku byly nápisy, „Dýchejte šumavský čerstvý vzduch z Bavorska. Přispějte na boj s kůrovcem. Pomozte zachránit naše lesní bohatství“. Dlouho nikdo nic nekupoval. Parta se rozhodla a začala kupovat lahve sama. Zájem se zvýšil a po vyfotografování vykoupila německá výprava i s průvodkyní všechny zbylé lahve a při tom se nesmírně bavili a smáli. Pochopili recesi a byli spokojeni se zdařilými snímky na mobilech. Pro rodinu z Havířova parťáci sehnali ještě dvě lahve, ale bohužel museli se spokojit jen se vzduchem z Boubína.

                  Jedna z jejich posledních akcí před prázdninami a odjezdem většiny členů na dovolené bylo účelové darování starých knih a tisků Nadací Agrožert. Během několika dní vykoupili z mnoha pražských antikvariátů staré knihy po pěti korunách a na Kampě postavili malý stánek. Obdarovaný musel slíbit, že knihu také někomu potřebnému po přečtení daruje. Nestačili se divit velkému zájmu. Některé maminky s golfovými kočárky si vzaly i tři knihy najednou. Za odpoledne rozdali sto čtyřicet knih a jen litovali, že jich neměli k dispozici více. Slíbili si, že na podzim akci určitě zopakují, i s cizojazyčnou literaturou pro turisty. Jejich recesistické radovánky skončily na konci prázdnin, kdy řady turistů již řídly a maturanti měli starosti s nástupy do svých zaměstnání, a na podobné kratochvíle již čas nezbýval. Mimoto začali s přípravou další dramatické hry Josefa Kajetána Tyla, Paličova dcera. Tato příležitost vyžadovala účast jejich ženských protějšků, které jejich výstřelky krotily a umravňovaly.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

15.09.2019 21:33:08dát kritice tiplastgasp

Irenko, díky za přečtení a hodnocení! Musím domu dát příběh, aby to nebylo jen několik blbin.

14.09.2019 21:36:42dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Přemku, vtipné... ráda čtu tvé humoristické:-)

14.09.2019 19:01:43dát kritice tiplastgasp

Romane díky za přečtení a tip. Pobavil jsem rád.

14.09.2019 18:19:16dát kritice tipR. L.

Vřelé díky za pobavení/*

14.09.2019 13:07:49dát kritice tiplastgasp

.duke. - DN díky za tip. Jardo vždycky jsem rád, když ti polechtám bránici.

14.09.2019 11:30:30dát kritice tiprevírník

Hochu, ty mě vždycky pobavíš.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.