Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+5 neviditelných
Jakou barvu má duše
datum / id15.09.2019 / 499184Vytisknout |
autorbixley
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno281x
počet tipů12
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Jakou barvu má duše

Tematický den: Den barev

 

Jitku po rozvodu přestalo oblečení úplně zajímat. Zatímco jako vdaná paní nosila ráda květované sukně, vyšívané svetříky a další pěkné kousky, nyní coby rozvedená přešla na stereotypní džíny a černý rolák nebo černé tričko.
Kamarádka Bára jí to neustále vyčítala.
„Takhle se za tebou žádnej chlap neohlídne, podívej se, jak vypadáš fádně,|“ hodnotila její stále stejné oblečení. Přitom se Jitku snažila přimět, aby si při jejich společném nakupování v obchodním centru alespoň prohlédla svůj odraz ve výkladní skříni a dala jí za pravdu.
„Mně je to jedno,“ řekla Jitka znuděným hlasem. Opravdu jí na tom nezáleželo. Martin ji opustil kvůli jiné ženě a ona ho i přesto stále milovala. Netoužila poznat nikoho jiného. Aspoň zatím.
„Černá s modrou, to je naprosto nanicovatý. Člověk se musí obklopovat něčím zářivějším, a nejenom v oblíkání.“ Bára byla opravdu zářivá, to se muselo nechat. Potrpěla si na červené halenky a doplňky, k tomu nosila sukně a kalhoty vždycky s trochou červené, aby byla náležitě sladěná. „Ostatně, byla jsi u mě na návštěvě, tak víš moc dobře, jak to u nás vypadá,“ pokračovala Bára překotně. „Kuchyni máme oranžovou, v době, kdy jsme ji zařizovali ostatně oranžová dost frčela, no a ložnici máme se Standou do modrorůžova, přizpůsobila jsem tomu i povlečení. Obývák je taky ve veselých barvách, olivově zelenej koberec a sedačka ve zlatejch odstínech, hned mám pocit, jako by tam svítilo slunce, no prostě, člověk má z těch barev hned lepší náladu. Tak si to doma trochu vylepši a uvidíš, že všecko kolem rozvodu začneš vidět jinak.“

Když přišla Jitka domů a pohlédla na svůj obývák s béžovým kobercem a krémovými sedačkami, kuchyň s bílou linkou, usoudila, že Báře určitě konkurovat nemůže. Na tom, co jí řekla, bylo ovšem zrnko pravdy. Možná by opravdu začala všechno vidět jinak. V jiných barvách. Obývák by mohla třeba vylepšit různobarevnými polštářky, do bílé kuchyně by mohla dát barevné podsedáky, ale... Bylo tu ale. Neměla na to peníze. Byla ráda, že jako sekretářka s platem každý měsíc vyšla. Jistě, mohla by koupit látku a polštářky a další věci ušít. Tím by ušetřila. Chybělo jí však kromě peněz to hlavní: elán něco měnit. Potom pohlédla na stůl s prázdnou vázou a vtom jí něco napadlo. Vida, může každý týden koupit květiny, ty jsou přece taky barevné. Hned druhý den tedy cestou z práce zašla do květinářství a koupila růžové gerbery. Dala je v kuchyni do vázy a zálibně se na zkrášlený stůl podívala. Celá kuchyň najednou prokoukla. Jitka poprvé od rozvodu pocítila radost. Ano, tohle byl dobrý nápad. Každý týden bude měnit květiny. Teď na podzim byla v květináství docela velká nabídka. Navíc to nebylo nic umělého, byly to živé barvy z přírody.

Ale ani květiny nebyly zadarmo. Střídala je proto s barevnými listy, které našla v parku pod stromy. Musela vybírat nepošlapané a neporušené listy, chodila proto s očima přilepenýma k zemi.
„Tady ten list je obzvášť krásný,“ uslyšela najednou za sebou příjemný mužský hlas.
Zvedla se překvapeně z podřepu a ohlédla se. Uviděla mladého muže jejího věku s dlouhými vlasy svázanými do culíku. Podával jí javorový list s mnoha odstíny červené a žluté.
„Máte pravdu, je krásný,“ kývla.
Mladík pohlédl na další listy v její ruce.
„Budete je malovat?“
„Malovat?“ nechápala Jitka. „Aha, ne, chci si je jenom dát do vázy.“
„Tak je namalujte,“ zasmál se mladík a odešel.
Jitka se za ním dlouho dívala. Docela se jí líbil. Ona sama v něm určitě žádný dojem nezanechala. Obyčejná ženská v džínách a černém roláku, která sbírá listí. Není na ní nic zvláštního. Martin jí vždycky říkal šedivá kancelářská myš.
Potom si ale znovu prohlédla své listy a začala přemýšlet o návrhu neznámého. Má je namalovat? Malování jí ve škole nikdy nešlo, moc tomu tudíž nevěřila. Ale může to každopádně zkusit.

Za několik dní se přece jen odhodlala a vypravila se na náměstí do papírnictví pro vodové barvy.
„Tak vy je budete fakt malovat?“ uslyšela za sebou náhle povědomý hlas. Otočila se.
Byl tam. Mladík s culíkem. Seděl na lavičce kousek od obchodu.
„Vy tady na mě čekáte?“ řekla udiveně.
„Tak trochu. Upřímně řečeno, už jsem myslel, že nepřijdete,“ dodal poněkud tajemně. „Pojďte, něco vám ukážu.“
Zavedl ji do úzké uličky, kde měl rozestavěné svoje obrazy. Byly to krásné výseky podzimní přírody. Jitka těkala očima z jednoho obrazu na druhý.
„To je nádhera,“ řekla po pravdě.
Vtom její zrak utkvěl na posledním obraze. Mladá žena pod podzimním stromem sbírá na zemi listy. Ta žena byla ona. Její portrét. Měla na sobě žlutý svetr a červené kalhoty.









Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

08.10.2019 12:44:21dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Chápu. Název je někdy dost důležitý. :-)

08.10.2019 12:05:25dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Ono je potřeba začít čist dílo od názvu, což ve snaze o nezaujatost (kdy nechci znát jméno autora) nečiním. Vezmu-li zpětně v úvahu, že text vlastně začíná slovy "Jakou barvu má duše", vidím to všechno úplně jinak. Viz mé hlasování pro prózu měsíce za září. (A taky tip.)
08.10.2019 12:03:03dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky za tip.

08.10.2019 11:12:50dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, Lakrove. Popřemýšlím o tom, i když moc nevím, v čem je problém. "S platem sekretářky každý měsíc vyšla" je tam schválně, protože jí exmanžel říkal "šedivá kancelářská myš". Béžový koberec aj. je tam proto, že měla celý byt v nevýrazných barvách. Obchodní centrum je tam proto, že spolu chodily nakupovat, ale možná tady by se to dalo vynechat. 

08.10.2019 10:43:361 tipů dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Námětem a především závěrečnou pointou se mi to líbí.
Mám ale výhrady k oné "mnohoslovnosti", s níž je text psán;
na několika místech jsou uvedeny zbytečné, přívlastky apod.
(...její stále stejné oblečení... ;
...pohlédla na svůj obývák s béžovým kobercem a krémovými sedačkami... ;
...jako sekretářka s platem každý měsíc vyšla...)
nebo strojené formulace
(...při jejich společném nakupování v obchodním centru...)
02.10.2019 10:22:14dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Aha, opravím konec.

02.10.2019 09:43:30dát kritice tipŠtírka

Konec povidky : 

Mladá žena stojí pod podzimním stromem a sbírá na zemi listy. Ta žena byla ona. Její 

01.10.2019 21:40:19dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Nevím, čeho se týká. V textu je "zvedla se z podřepu".

01.10.2019 21:33:51dát kritice tipŠtírka

Dost dobře nelze stát ... a sbírat na zemi listy... mozna melo byt “ s nasbiranymi listy”...!

01.10.2019 20:24:42dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky.

01.10.2019 19:54:54dát kritice tipdadíková

:)

01.10.2019 19:49:07dát kritice tipbixley
redaktor prózy

:-)

01.10.2019 19:00:16dát kritice tipCalifornia Memory

Ty jo!  Congratulations!  :D

01.10.2019 18:23:49dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Zvedavec: díky. :-)

01.10.2019 18:19:07dát kritice tipzvedavec

:) blahoželám

01.10.2019 17:40:01dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Děkuji. :-)

01.10.2019 17:36:10dát kritice tipRedakce prózy

Ke Dni barev za měsíc září 2019 /Tématické dny vyhlášené Redakcí prózy/ se tento příspěvek umístil na prvním místě. Redakce děkuje za ůčast všem autorům...

01.10.2019 17:26:04dát kritice tipCalifornia Memory

až namaluju první olej vodní hladiny soutoku Vltavy a Labe, sabrážneš se mnou šáňo?  (neboj, to bude chvíli trvat..)

26.09.2019 19:26:32dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky.

26.09.2019 18:04:33dát kritice tipCalifornia Memory

*** kreslice/varhanice ***

26.09.2019 16:42:35dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

díky, avi PM

26.09.2019 16:32:31dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Můžeme to zkusit.:-)

26.09.2019 16:25:15dát kritice tipPróza_měsíce

Ahoj, souhlasíš s nominací povídky do soutěže Prózy měsíce?

18.09.2019 18:46:49dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky za tip, alegno.

16.09.2019 08:29:28dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky za tip, agátko.

16.09.2019 06:45:29dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Moc díky, Theo.  Máš pravdu, může to končit dřív, i teď je to už zkrácené. Mým cílem byl kontrast mezi tím, ajk její duši viděl manžel - šedivou, a nový neznámý - barevnou. :-)

15.09.2019 21:42:27dát kritice tipThea v tramvaji

Pěkné čtení... možná bych to ale nechala doznít v tom náznaku, že to může zkusit a dál už nic. Jen ten úsměv :)

15.09.2019 19:31:20dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, Evži. 

15.09.2019 19:27:16dát kritice tipEvženie Brambůrková

To je moc hezké. Optimistické. :-) /T

15.09.2019 17:29:06dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, Karle.

15.09.2019 16:36:011 tipů dát kritice tipK3
redaktor prózy

Je to taková snová povídka, ale k tématu se to hodí a líbí se mi to, i když mě by ženská v džínách a černém roláku nevadila. Irena i Jitka mají, dle mě, částečně pravdu. Kdyby to končilo listama, vyznělo by to mnohem líp. Ostatní si čtenář domyslí. Mladá žena ve žlutém svetru a červených kalhotách stojí pod podzimním stromem a sbírá na zemi listy. Zkus si zbytek odmyslet a dáš za pravdu. Tip.

15.09.2019 15:23:32dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Asi máte s Gorou pravdu. Já jsem původně neuvažovala o malíři, napadlo mě to až při psaní. Původně jsem myslela, že ji ten neznámý osloví a pozve na kafe a po rozhovoru s ní jí řekne, že je taková barevná, tedy vnitřně...

15.09.2019 13:33:17dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Měla na sobě žlutý svetr a červené kalhoty. Konec. 

Celé trochu růžová knihovna, což se vlastně i tématicky hodí:) Ale ráda jsem si přečetla a je neděle...

15.09.2019 12:31:05dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky moc. No nevím... :-)

15.09.2019 11:57:13dát kritice tipzvedavec

nádhera, tip

toto je aj o Tvojej duši

15.09.2019 11:33:40dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Moc díky, Revírníku.

15.09.2019 11:27:22dát kritice tiprevírník

Přiznám, že i když je to (podle pestrosti všech těch barev, a taky podle důrazu na byt a oblékání) záležitost spíš jen ženská, i mněs textem mile oslovila.

15.09.2019 11:09:36dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky... :-)

15.09.2019 11:06:06dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Rozumím tomu záměru... jen ten poslední mi připadá dost romantický a na rozdíl od předchozích méně uvěřitelný, ale jako příspěvek do TD moc pěkné, i s tou romantikou barev:-)

15.09.2019 11:00:26dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Ireno, nevím, co přesně myslíš předposledním odstavcem, každopádně moc díky.

Chtěla jsem, aby tam byl jakýsi kontrast: manžel v ní viděl šedivou myš, ačkoli se oblékala barevně, tedy pro něj byla její duše šedivá, zatímco malíř u viděl její duši barevně, protože byla prozářená květinami...

15.09.2019 10:53:04dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Renato, tys to vzala s těmi barvami skutečně ze všech stran:_)

Je to pohlazení, dobře se čte - ale poslední odstavec bych asi /kdybych byla autorka/ vynechala... a předposlední nechala vyznít do naděje... 

15.09.2019 10:45:49dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, fialko



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.