Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jakou barvu má duše

Výběr: California Memory
15. 09. 2019
16
49
2819
Autor
bixley

Tematický den: Den barev

 

Jitku po rozvodu přestalo oblečení úplně zajímat. Zatímco jako vdaná paní nosila ráda květované sukně, vyšívané svetříky a další pěkné kousky, nyní coby rozvedená přešla na stereotypní džíny a černý rolák nebo černé tričko.
Kamarádka Bára jí to neustále vyčítala.
„Takhle se za tebou žádnej chlap neohlídne, podívej se, jak vypadáš fádně,|“ hodnotila její stále stejné oblečení. Přitom se Jitku snažila přimět, aby si při jejich společném nakupování v obchodním centru alespoň prohlédla svůj odraz ve výkladní skříni a dala jí za pravdu.
„Mně je to jedno,“ řekla Jitka znuděným hlasem. Opravdu jí na tom nezáleželo. Martin ji opustil kvůli jiné ženě a ona ho i přesto stále milovala. Netoužila poznat nikoho jiného. Aspoň zatím.
„Černá s modrou, to je naprosto nanicovatý. Člověk se musí obklopovat něčím zářivějším, a nejenom v oblíkání.“ Bára byla opravdu zářivá, to se muselo nechat. Potrpěla si na červené halenky a doplňky, k tomu nosila sukně a kalhoty vždycky s trochou červené, aby byla náležitě sladěná. „Ostatně, byla jsi u mě na návštěvě, tak víš moc dobře, jak to u nás vypadá,“ pokračovala Bára překotně. „Kuchyni máme oranžovou, v době, kdy jsme ji zařizovali ostatně oranžová dost frčela, no a ložnici máme se Standou do modrorůžova, přizpůsobila jsem tomu i povlečení. Obývák je taky ve veselých barvách, olivově zelenej koberec a sedačka ve zlatejch odstínech, hned mám pocit, jako by tam svítilo slunce, no prostě, člověk má z těch barev hned lepší náladu. Tak si to doma trochu vylepši a uvidíš, že všecko kolem rozvodu začneš vidět jinak.“

Když přišla Jitka domů a pohlédla na svůj obývák s béžovým kobercem a krémovými sedačkami, kuchyň s bílou linkou, usoudila, že Báře určitě konkurovat nemůže. Na tom, co jí řekla, bylo ovšem zrnko pravdy. Možná by opravdu začala všechno vidět jinak. V jiných barvách. Obývák by mohla třeba vylepšit různobarevnými polštářky, do bílé kuchyně by mohla dát barevné podsedáky, ale... Bylo tu ale. Neměla na to peníze. Byla ráda, že jako sekretářka s platem každý měsíc vyšla. Jistě, mohla by koupit látku a polštářky a další věci ušít. Tím by ušetřila. Chybělo jí však kromě peněz to hlavní: elán něco měnit. Potom pohlédla na stůl s prázdnou vázou a vtom jí něco napadlo. Vida, může každý týden koupit květiny, ty jsou přece taky barevné. Hned druhý den tedy cestou z práce zašla do květinářství a koupila růžové gerbery. Dala je v kuchyni do vázy a zálibně se na zkrášlený stůl podívala. Celá kuchyň najednou prokoukla. Jitka poprvé od rozvodu pocítila radost. Ano, tohle byl dobrý nápad. Každý týden bude měnit květiny. Teď na podzim byla v květináství docela velká nabídka. Navíc to nebylo nic umělého, byly to živé barvy z přírody.

Ale ani květiny nebyly zadarmo. Střídala je proto s barevnými listy, které našla v parku pod stromy. Musela vybírat nepošlapané a neporušené listy, chodila proto s očima přilepenýma k zemi.
„Tady ten list je obzvášť krásný,“ uslyšela najednou za sebou příjemný mužský hlas.
Zvedla se překvapeně z podřepu a ohlédla se. Uviděla mladého muže jejího věku s dlouhými vlasy svázanými do culíku. Podával jí javorový list s mnoha odstíny červené a žluté.
„Máte pravdu, je krásný,“ kývla.
Mladík pohlédl na další listy v její ruce.
„Budete je malovat?“
„Malovat?“ nechápala Jitka. „Aha, ne, chci si je jenom dát do vázy.“
„Tak je namalujte,“ zasmál se mladík a odešel.
Jitka se za ním dlouho dívala. Docela se jí líbil. Ona sama v něm určitě žádný dojem nezanechala. Obyčejná ženská v džínách a černém roláku, která sbírá listí. Není na ní nic zvláštního. Martin jí vždycky říkal šedivá kancelářská myš.
Potom si ale znovu prohlédla své listy a začala přemýšlet o návrhu neznámého. Má je namalovat? Malování jí ve škole nikdy nešlo, moc tomu tudíž nevěřila. Ale může to každopádně zkusit.

Za několik dní se přece jen odhodlala a vypravila se na náměstí do papírnictví pro vodové barvy.
„Tak vy je budete fakt malovat?“ uslyšela za sebou náhle povědomý hlas. Otočila se.
Byl tam. Mladík s culíkem. Seděl na lavičce kousek od obchodu.
„Vy tady na mě čekáte?“ řekla udiveně.
„Tak trochu. Upřímně řečeno, už jsem myslel, že nepřijdete,“ dodal poněkud tajemně. „Pojďte, něco vám ukážu.“
Zavedl ji do úzké uličky, kde měl rozestavěné svoje obrazy. Byly to krásné výseky podzimní přírody. Jitka těkala očima z jednoho obrazu na druhý.
„To je nádhera,“ řekla po pravdě.
Vtom její zrak utkvěl na posledním obraze. Mladá žena pod podzimním stromem sbírá na zemi listy. Ta žena byla ona. Její portrét. Měla na sobě žlutý svetr a červené kalhoty.







49 názorů

bixley
13. 03. 2021
Dát tip

jamardi,moc děkuju.


Jamardi
13. 03. 2021
Dát tip

Je pravda, že podle jednoho pocitu si člověk dolaďuje, dobarvuje i jiné skutečnosti. Líbilo se mně to.


bixley
23. 10. 2019
Dát tip

Moc díky, janino. :-)


Janina6
23. 10. 2019
Dát tip

Mně se to líbilo. Dokonce mě to bavilo číst úplně celé, i přesto, že téma barev mi samo o sobě nepřipadá moc zajímavé. Závěr je romantický, ano, ale k celkovému ladění textu mi to vlastně sedne. Taková barevná pohádka :-)


bixley
22. 10. 2019
Dát tip

Moc děkuji lastgaspe, potěšil jsi mě. :-)


lastgasp
22. 10. 2019
Dát tip

Barevná symbolika je v příběhu odpovídajícím způsobem vykreslena v protikladu života obou žen. Vhodně je použito rozdělení spektra barev ve spojitosti se stylem života a prostředí. Konec příběhu je sice nadmíru romantický, ale jak jinak vzbudit naději, že se vše obrátí ke štěstí. /T 


bixley
08. 10. 2019
Dát tip

Chápu. Název je někdy dost důležitý. :-)


Lakrov
08. 10. 2019
Dát tip
Ono je potřeba začít čist dílo od názvu, což ve snaze o nezaujatost (kdy nechci znát jméno autora) nečiním. Vezmu-li zpětně v úvahu, že text vlastně začíná slovy "Jakou barvu má duše", vidím to všechno úplně jinak. Viz mé hlasování pro prózu měsíce za září. (A taky tip.)

bixley
08. 10. 2019
Dát tip

Díky za tip.


bixley
08. 10. 2019
Dát tip

Díky, Lakrove. Popřemýšlím o tom, i když moc nevím, v čem je problém. "S platem sekretářky každý měsíc vyšla" je tam schválně, protože jí exmanžel říkal "šedivá kancelářská myš". Béžový koberec aj. je tam proto, že měla celý byt v nevýrazných barvách. Obchodní centrum je tam proto, že spolu chodily nakupovat, ale možná tady by se to dalo vynechat. 


Lakrov
08. 10. 2019
Dát tip Gora
Námětem a především závěrečnou pointou se mi to líbí. Mám ale výhrady k oné "mnohoslovnosti", s níž je text psán; na několika místech jsou uvedeny zbytečné, přívlastky apod. (...její stále stejné oblečení... ; ...pohlédla na svůj obývák s béžovým kobercem a krémovými sedačkami... ; ...jako sekretářka s platem každý měsíc vyšla...) nebo strojené formulace (...při jejich společném nakupování v obchodním centru...)

bixley
02. 10. 2019
Dát tip

Aha, opravím konec.


Štírka
02. 10. 2019
Dát tip

Konec povidky : 

Mladá žena stojí pod podzimním stromem a sbírá na zemi listy. Ta žena byla ona. Její 


bixley
01. 10. 2019
Dát tip

Nevím, čeho se týká. V textu je "zvedla se z podřepu".


Štírka
01. 10. 2019
Dát tip

Dost dobře nelze stát ... a sbírat na zemi listy... mozna melo byt “ s nasbiranymi listy”...!


bixley
01. 10. 2019
Dát tip

Díky.


dadíková
01. 10. 2019
Dát tip

:)


bixley
01. 10. 2019
Dát tip

:-)


bixley
01. 10. 2019
Dát tip

Zvedavec: díky. :-)


zvedavec
01. 10. 2019
Dát tip

:) blahoželám


bixley
01. 10. 2019
Dát tip

Děkuji. :-)


Ke Dni barev za měsíc září 2019 /Tématické dny vyhlášené Redakcí prózy/ se tento příspěvek umístil na prvním místě. Redakce děkuje za ůčast všem autorům...


bixley
26. 09. 2019
Dát tip

Díky.


Gora
26. 09. 2019
Dát tip

díky, avi PM


bixley
26. 09. 2019
Dát tip

Můžeme to zkusit.:-)


Ahoj, souhlasíš s nominací povídky do soutěže Prózy měsíce?


bixley
18. 09. 2019
Dát tip

Díky za tip, alegno.


bixley
16. 09. 2019
Dát tip

Díky za tip, agátko.


bixley
16. 09. 2019
Dát tip

Moc díky, Theo.  Máš pravdu, může to končit dřív, i teď je to už zkrácené. Mým cílem byl kontrast mezi tím, ajk její duši viděl manžel - šedivou, a nový neznámý - barevnou. :-)


Pěkné čtení... možná bych to ale nechala doznít v tom náznaku, že to může zkusit a dál už nic. Jen ten úsměv :)


bixley
15. 09. 2019
Dát tip

Díky, Evži. 


To je moc hezké. Optimistické. :-) /T


bixley
15. 09. 2019
Dát tip

Díky, Karle.


K3
15. 09. 2019
Dát tip Gora

Je to taková snová povídka, ale k tématu se to hodí a líbí se mi to, i když mě by ženská v džínách a černém roláku nevadila. Irena i Jitka mají, dle mě, částečně pravdu. Kdyby to končilo listama, vyznělo by to mnohem líp. Ostatní si čtenář domyslí. Mladá žena ve žlutém svetru a červených kalhotách stojí pod podzimním stromem a sbírá na zemi listy. Zkus si zbytek odmyslet a dáš za pravdu. Tip.


bixley
15. 09. 2019
Dát tip

Asi máte s Gorou pravdu. Já jsem původně neuvažovala o malíři, napadlo mě to až při psaní. Původně jsem myslela, že ji ten neznámý osloví a pozve na kafe a po rozhovoru s ní jí řekne, že je taková barevná, tedy vnitřně...


atkij
15. 09. 2019
Dát tip

Měla na sobě žlutý svetr a červené kalhoty. Konec. 

Celé trochu růžová knihovna, což se vlastně i tématicky hodí:) Ale ráda jsem si přečetla a je neděle...


bixley
15. 09. 2019
Dát tip

Díky moc. No nevím... :-)


zvedavec
15. 09. 2019
Dát tip

nádhera, tip

toto je aj o Tvojej duši


bixley
15. 09. 2019
Dát tip

Moc díky, Revírníku.


revírník
15. 09. 2019
Dát tip

Přiznám, že i když je to (podle pestrosti všech těch barev, a taky podle důrazu na byt a oblékání) záležitost spíš jen ženská, i mněs textem mile oslovila.


bixley
15. 09. 2019
Dát tip

Díky... :-)


Gora
15. 09. 2019
Dát tip

Rozumím tomu záměru... jen ten poslední mi připadá dost romantický a na rozdíl od předchozích méně uvěřitelný, ale jako příspěvek do TD moc pěkné, i s tou romantikou barev:-)


bixley
15. 09. 2019
Dát tip

Ireno, nevím, co přesně myslíš předposledním odstavcem, každopádně moc díky.

Chtěla jsem, aby tam byl jakýsi kontrast: manžel v ní viděl šedivou myš, ačkoli se oblékala barevně, tedy pro něj byla její duše šedivá, zatímco malíř u viděl její duši barevně, protože byla prozářená květinami...


Gora
15. 09. 2019
Dát tip

Renato, tys to vzala s těmi barvami skutečně ze všech stran:_)

Je to pohlazení, dobře se čte - ale poslední odstavec bych asi /kdybych byla autorka/ vynechala... a předposlední nechala vyznít do naděje... 


bixley
15. 09. 2019
Dát tip

Díky, fialko


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru