Přeci jen ještě jedna básnička z mých zásob, tentokrát určená primárně dětem.

Máme doma strašidlo,

je to pěkné zlobidlo.

V noci řádí nejvíce,

bere jídlo z lednice.

Domem tiše prochází,

všechno prádlo rozhází.

Děti, ty mu nevadí,

moc rádo je pohladí.

A tak jemně, panečku,

Báru, Vaška, Anežku.

Ve dne pak ten starý brach,

spává v jejich postýlkách.

Zmatkář je to největší,

ale s ním jsme v bezpečí.