Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Devítka

01. 10. 2019
16
4
859
Autor
atkij

 

 

Ve dnech, kdy znervózním, že tahám paniku

jak ráno ofinu, fenu od patníku,

rovnaná propadám k novému scénáři.

Popsaném růžovou.  Na to se netvářím.

 

Černá je v absurdu trefnější jistota,

když páté přes… /Kdo kdy nevěřil v maskota?/

Jaká to blaženost životní devítku

držet si před nosem. Na krátkém vodítku.

 

To vzhůru nohama, stavě se na hlavě

mohla bych pomoci číselné soustavě,

jakmile pocity mimo střed vystřelí.

Rozum by nemusel šermovat čepelí.

 

Stejně si sehraju právě tu figurku,

jíž osud rozdává.  Po vlastním topůrku.

 

 

 


4 názory

Silene
02. 10. 2019
Dát tip Gora

Letem světem čmuchám hravý alexandrín, ále furt mi nějaká panička freneticky škube vodítkem, a tak si kloudně nic nepřečtu!

Usmála jsem se v myšlenkách, že

když páté přeskočím, začuju přímo tam,

jaká to blaženost!

atkijko, baví mě a tvá životní venčení a úschovny másel a vůbec. Doufám, že si ještě přijdu...

na svý!

Odpusť mi vše, co ve chvatu přehlížím.

 


Gora
01. 10. 2019
Dát tip Silene, DN

Pěkný sonet ze života s výmluvným závěrem... po vlastním...


dadíková
01. 10. 2019
Dát tip

devítka? Hmm :)


Kočkodan
01. 10. 2019
Dát tip

e

Jitko, podle názvu jsem očekával odvážně upřímné dílo o tvé nepříliš útlé, nepopelkovské nožce. ;-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru