Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 430 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+15 neviditelných
O hledání rýmu bez ohně a dýmu
datum / id05.10.2019 / 499636Vytisknout |
autorPuškyn
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno56x
počet tipů2
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
O hledání rýmu bez ohně a dýmu

 

        V posledních letech svět zaplnily náhražky. Máloco už je tím, čím má být. Je to z toho důvodu, že náhražky jsou levnější, stojí méně námahy i času a jsou skoro jako originál. A tak máme sýry balkánského typu, lepené polobotky s imitací švu a limuzíny s koženkovými křesly. Kůže nebo koženka, vždyť je to skoro to samé.

Na světě je vždycky něco za něco. Pepsi se chlubí soubojem slepé chuti, připomínající válku mezi rohlíkem a houskou, přitom obojí je z prášku. Pražské army-shopy jsou plné okounějících mladíků, hrajících si na drsňáky, načež v neděli chodí po lesích v maskáčích a střílí po sobě umělohmotnými kuličkami. Víte o tom, že v Damašku není ani jeden army-shop? Zato je tam válka. Následující ilustrační báseň se hrůzou vyrovná i dílům E.A.Poea. Po jejím přečtení mám husí kůži, se kterou si budu muset později zajít k veterináři, v nejhorším případě pak do drůbežárny. Kdo chce tuto hrůzu sdílet se mnou, nechť neváhá, a začte se do básně i následujícího rozboru:

 

Skřipce

 

zvenčí studí déšť

črta rána

rozmazaná ozvěnami kostelního zvonu

 

„Zvenčí studí déšť“, toť velmi pregnantní upozornění na to, že se již blíží zima. Déšť totiž zevnitř studit nemůže, už jen kvůli kůži. Je to zcela v protikladu s druhým termodynamickým zákonem, kdy teplo vždy přechází z teplejšího tělesa na chladnější. Leda že by měl déšť vyšší teplotu, než 36,6°C, to pak jo, ale jelikož podobně teplý déšť by se dal v naší republice očekávat jedině v případě jaderné katastrofy, budeme s básníkem zlehka nesouhlasit. Onoho ráno byla ještě navíc zmíněná „črta“ nevyřčené atmosféry okamžiku zcela „rozmazána ozvěnami kostelního zvonu“, což vzbuzuje pocit klidu (jinak by autor použil místo zvonů sirény), proto uvěříme popisu poklidného podzimního poledne a lákavou možnost jaderné války opomíjíme. I přesto je však jasné, že se chystá něco strašného!

 

Co k tomu ještě říct. Když jsem poprvé slyšel termín: „Volný verš“, myslel jsem si, že je to vtip. Není, někomu se prostě jen nechtělo hledat rým, tak se našel ten správný termín. Je to stejné, jako když se místo krádeže odklání. Ministr okrade vlastní ženu a najde si na to ten správný termín. Je to krádež, nebo není - je tam ten verš, nebo není? Co to znamená, že je volný? Je to margarín s odkloněným máslem? Jak si takový člověk může říkat básník. Vždyť vědomě okrádá poezii o její krásu.

V kuchyních chodíme po linoleu barvy imitace mahagonu a není nám to divné. Je dokonce hezčí než skutečný mahagon a určitě i lépe hoří, ale není to mahagon. Dým z toho lina totiž smrdí, zatímco ze skutečného mahagonu voní. A tak máme básně bez verše, prózu bez obsahu a budoucnost bez naděje.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

05.10.2019 21:24:21dát kritice tipBystroočko

Menej je niekedy, alebo v niečom, viac. Netrpezlivosť a konzum. Je to ťažký boj.

05.10.2019 09:49:00dát kritice tipzvedavec

Budúcnosť určite s nádejou! Na voľnom verši nádejná budúcnosť nepadá.

...

To vieš, niekto ten viazaný verš nezvládne. Ale má chuť sa vyjadriť.  Tak, ako zvládne. Možno by si potom mal/a vymyslieť vlastnú kategóriu, kde sa nebude spomímať slovko báseň alebo verš, aby nepoburoval niektorých zdatných.  Ako veľmi záleží na slovíčkach?

Niekto zas zvládne  a vyrába verše na objednávku ako remeselník.

A niekto je majster nad majstra. Všetko je zosúladené a tak na nás vplýva.

Jedinú myšlienku je možné vyjadriť toľkými spôsobmi.  Jedno slovko s obsahom (napr. pokoj) možno vyryť cez písmenká do kameňa, napísať do PC, ale aj namaľovať, zložiť hudbu, môžme ho vysloviť, aj usporiadanie predmetov môže vyjadrovať pokoj, a aj človek svojím správaním, svojimi činmi môže vnášať do života pokoj...

Keď neviem maľovať, nesmiem použiť na vyjadrenie myšlienky alternatívnu metódu?  Možno viem napísať hudbu, báseň (s viazaným alebo voľným rýmom). Ja by som mohla povedať, že len rukou napísané písmenká P, u, š, k, y, n sa rátajú, a ťuknuté do klávesnice sú náhražka. A niekto kto vyrýval písmená do kameňa pred stáročiami by mohol spochybniť aj na papier napísané pímenká.

Otázkou je, čo preferujeme - obsah, alebo formu?  Obsah ma môže zmeniť. Forma môže obsah doladiť, vyvolať pocit krásna.

Dokonalá forma bez obsahu a odkazu je možno - gýč?

 



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.