Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+15 neviditelných
Strach
datum / id10.10.2019 / 499765Vytisknout |
autorDN
kategorieMiniatury prozaické
témaRomantické
zobrazeno228x
počet tipů14
v oblíbených1x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Strach

Bojím se života. 

Mám strach z lidí. 

Nevím, co budu pohledávat na bitevním poli bez pořádného brnění. 

Ale ty jsi mi dodal odvahu čelit armádě sám za sebe. 

Po dlouhé době můžu otevřít hrudník a roztáhnout plíce. 

Můžu jít dál a nenechat si všechno líbit. 

 

Asi je to paradox, asi je to krapet zlé, ale už tě nepotřebuji. 

Moje přísavky se tě pouští. 

Oba teď máme příležitost posunout se vpřed. 

Oba můžeme začít dávat dohromady vlastní ruiny namísto cizích. 

Nemáme zapotřebí se schovávat. 

Nemusíme šeptat. 

Můžeme z plna hrdla zakřičet na pospávající bytost uvnitř a probrat ji ze spánku.

 

Dávám ti svobodu. 

Udělej prosím to samé. 

Nechej nás zachovat si důstojnost, ať poslední rozloučení proběhne s grácií.

Tenhle konec není koncem světa, jen zakončení společného duetu.

Za pár let se možná naše cesty opět protnou.

Tentokrát v atmosféře pročištěné od zášti. 

Bez oparu zlosti bránící nám vidět reálný stav věci. 

Zůstane ve mně tvůj otisk i kus tvé osobnosti, jen je čas na změnu kurzu. 

Na změnu strachu ze ztráty v naději na lepší život.

Protože strach je sice přirozená součást, ale taky největší zabiják. 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

21.10.2019 20:42:01dát kritice tipDN

Moc děkuji. :) 

20.10.2019 20:09:47dát kritice tipStvN

Takže takový pohodový rozchod. Fajn napsáno, i když trochu nejasné. Ale já mám co říkat :)

18.10.2019 08:32:31dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Čte se to celkem dobře, i když chvíli nevím, o čem čtu (to proto, že název
čtu až nakonec). Přijde mi to dost patetické, ale to možná k onomu tématu
patří.
11.10.2019 21:25:17dát kritice tipDN

Moc děkuji. :)

11.10.2019 18:43:24dát kritice tipK3
redaktor prózy

Za pár let se možná opět naše cesty protnou. Tentokrát v atmosféře pročištěné od zášti.

V tom je naděje porozumění:).

11.10.2019 16:06:44dát kritice tipDanny

docela dobré, není třeba bát se strachu :) tip

11.10.2019 12:20:49dát kritice tipDN

Musíme se naučit s ním pracovat. Klip si určitě pustím. Děkuji. :) 

11.10.2019 12:18:56dát kritice tipDN

Děkuju, to potěší. :D :D

11.10.2019 08:50:081 tipů dát kritice tipPhilogyny

Strach ochromuje...

Mám ráda od Woodkid Run Boy Run.  Ten klip... :)

10.10.2019 23:55:321 tipů dát kritice tipKočkodan

Po dnešku už nebudu mít strach přečíst si eventuálně nějaké tvoje další dílko. ;-)

10.10.2019 21:41:58dát kritice tipDN

Všem moc děkuji za komentář. :) 

10.10.2019 21:01:54dát kritice tiplastgasp

Mystická představa odklonu od navyklého, s nadějí, že se vše vrátí. Bezva,

Oprav si "zapotřebí" a některá souvětí.

10.10.2019 20:09:35dát kritice tipSilene

Jeden nikdá neví, co na něj autor nastraží! :) Je to vo strach. ;)

10.10.2019 20:08:18dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Ještě by se dalo proškrtat, Na změnu strachu ze ztráty v naději na lepší život - připadá mi komplikovaně napsané /na, ze, v, na/, celkově to není špatná miniatura...

ať proběhne poslední rozloučení s grácií. - změnila bych slovosled - ať poslední rozloučení proběhne s grácií

10.10.2019 19:59:18dát kritice tipDN

Moc hezky řečeno. :D Jinak děkuji za milý komentář. :) 

10.10.2019 19:54:01dát kritice tipDN

Ne, to je překlep. :D

10.10.2019 19:02:07dát kritice tipSilene

"Oba můžeme začít dávat dohromady vlastní ruiny na místo cizích."

určitě na místo, nikoli namísto

Pokud by nešlo o zmíněnou předložku, šlo by o zajímavý významový posun, ovšem nějak by mi v kontextu vycházel významový paradox...

10.10.2019 18:11:091 tipů dát kritice tipLeri

Někdy by se ta bytost uvnitř měla nakopnout...zpravidla má větší strach, než naše druhá polovina. 

10.10.2019 18:10:512 tipů dát kritice tipBenetka

Tak tak... Strach je to největší a snad i nejhorší co nás v životě ovládá. Strach udělat změnu. Strach být sám sebou. Strach co přinese zítřek. A přitom úplně zbytečně... Jenže ono je tak snadné těm strachům podlehnout! A naopak to dá tolik tolik námahy se vzepřít...

Jinak jsi moc hezky popsal právě ten čas kdy ses odvážil udělat změnu.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.