Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+15 neviditelných
Přítel
datum / id13.10.2019 / 499824Vytisknout |
autorbixley
kategorieMiniatury prozaické
zobrazeno122x
počet tipů9
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Tematický den: Den dobrých přátel

Přítel

Martin odbočil z hlavní na úzkou silnici vedoucí do Břežan.

„Dnes nejedeme do žádnýho města, tak to bude trochu jiný. Jak jsem ti říkal, Jani, Zdeněk je můj spolužák, na průmce jsme seděli v jedný lavici,“ vysvětloval své spolucestující. „Vždycky byl fajn, ale zkrátka takovej jednodušší, no. Na vejšku jít nechtěl, teď myslím někde dělá ajťáka. Slíbil jsem mu, že se přijedem podívat na jeho chatu.“

„Já vím,“ špitla Jana a pohladila mu ruku, kterou držel volant. Společné jízdy autem měla ráda. Zahleděla se na jeho souměrný obličej rámovaný vlnitými tmavými vlasy. Ráda mu je po ránu líbala.

Martin musel zpomalit, protože asfaltka měla výtluky. Změnil téma.

„Příští rok bysme mohli jet na Thajwan, chtěla bys? Užít si trochu exotiky. Vím, že jsem celý dny ve firmě. Přijdu až večer a ty na mě vždycky trpělivě čekáš, vaříš mi moje oblíbený dobroty, zasloužíš si to.“

Jana sledovala očima zoraná pole a žloutnoucí lesy. Neodpověděla.

„Nebo bys chtěla někam jinam? Třeba na Novým Zélandu je to taky úžasný. Pamatuješ na ten dokument v televizi, co jsme viděli před tejdnem?“

„Jo, to bylo fakt hezký,“ přikývla.

Něžně ji pohladil.

Před nimi se objevila cedule Břežany. Projeli vesnicí a Martin zabočil na travnatou cestičku. Jana si hned všimla hezkého nového dřevěného plotu a nedávno natřené chaty.

„Tak vítejte,“ přiběhl Zdeněk, už je vyhlížel. Na sobě měl flanelovou kostkovanou košili, vlasy na pěšinku. Hned otvíral branku.

„Ahoj, kámo,“ objal ho Martin. „Tohle je moje přítelkyně Jana Koutná.“

„Dobrý den, moc mě těší. Zdeněk Blažek. Tak pojďte dál.“

Zdeněk je vedl do zahrady s ovocnými stromy a několika záhony.

„Podědil jsem to po dědovi a po babičce, děda už tady nic moc nespravoval, tak mi dalo dost práce dát to trochu do pořádku. Celý léto jsem chatu loni natíral, letos jsem se pustil do plotu. No, ještě mě čeká fůra práce, potřebuju sehnat řemesníky, elektrikáře, musí se totiž kompletně předělat elektrika… Ale to vás asi nezajímá, že. Sedněte si zatím támhle ke stolku, donesu vám nějaký ovoce. Co si dáte, čaj nebo kafe?“

„No já si dám asi silný kafe, co ty Jani?“

„Já taky,“ přidala se.

Zdeněk odešel do chaty, v misce přinesl jablka a hned zase odběhl. Martin s Janou usedli na lavice pod jednou z jabloní.

„Hm, je to tu docela fajn,“ zhodnotil Martin, ale bylo vidět, že je myšlenkami u své práce.

„Je tu klid,“ rozhlížela se Jana po zahradě.

Po  chvíli Zdeněk ještě donesl dva velké hrnky s namalovanými srdíčky a talíř jahod a malin.

„Tak, poslužte si, to je moje letošní úroda,“ řekl pyšně.

„Díky moc,“ řekl Martin trochu nepřítomně.

Jana neodolala a vzala si několik jahod. „Jsou výborný.“

„To jsem rád, že vám chutnaj. Na cestu vám dám dvě bedničky jablek a jednu bedničku jahod. Už je mám nachystaný. No, tak povídej, jak se máš? Něco jsi minule naznačoval, že budeš dělat manažera,“ zajímal se Zdeněk.

„Jo, manažera už dělám,“ odpověděl Martin živěji a začal líčit, co všechno musí stihnout a jakou má zodpovědnost.

Jana vstala a začala se mezitím procházet po zahradě. Zatoulala se až do rohu, kde rostly dva mladé smrčky a borovička. Hovor obou mužů vnímala jen částečně. Dotkla se smrkového jehličí a přivoněla k němu.

„Takže dost jezdím na služební cesty, proto bych rád vzal Janu za odměnu na nějakou exotickou dovolenou, uvažujeme o Thajwanu,“ pokračoval Martin ve svém vyprávění. Zdeněk pokýval hlavou a sledoval, jak se něžně mladá žena dotýká smrkové kůry.

„No, já myslím, že by šla raději někam do lesa,“ odtušil.

Jana pohlédla na Zdeňka a po tváři jí prolétl šťastný úsměv.

 

 

 

 

 

 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

14.10.2019 11:28:45dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky za tip, josephino.

13.10.2019 20:39:46dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, Evži.

13.10.2019 20:29:45dát kritice tipEvženie Brambůrková

Taky dám přednost odpočinku tady u nás. Je tu tak krásně.

13.10.2019 18:55:46dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Děkuji rovněž všem tipujícím: čudlovi, alegne, johanakrupě a aleši novákovi. :-)

13.10.2019 18:45:03dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Aspoň ale neposílal za jízdy smsky milence. :-)

To by bylo horší.  

13.10.2019 15:24:21dát kritice tipKočkodan

Ve voze bylo příliš hlazení, to ohrožuje bezpečnost jízdy. ;-)

13.10.2019 11:11:201 tipů dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky za tip, Okamžiku.

13.10.2019 10:47:32dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Revírníku, právě pro tu dvojznačnost slova přítel jsem to tak pojmenovala.  Martin je přítel-milý, zatímco Zdeněk je přítel-kamarád.

Nad Tvými návrhy pouvažuji. Chtěla jsem, aby z toho, co říká Martin Janě o svém spolužákovi, byl cítit mírný despekt. Zdeňka jsem nechala trochu víc mluvit o chatě, aby bylo vidět, že opravami chaty a zahradou opravdu hodně žije...

 

dievča z lesa: děkuji za hezkou reakci i tip.

13.10.2019 10:28:20dát kritice tipdievča z lesa

milá úprimnosť, dobrý pomocník ... pekný príbeh

13.10.2019 10:26:40dát kritice tiprevírník

Zdeněk se ukázal jako přítel, který přítelkyni Janě rozumí víc než její vlastní milý, jehož miluje a on miluje ji. Mně to mimo jiné asociuje nevhodnost nešťastně užívaného pojmu "přítel" (ale nic s tím nenadělám) pro milého, milence, snoubence, druha, zkrátka člověka, s nímž žijeme a milujeme se. Pojem "přítel" podle mě má znamenat právě jen toho přítele, toto jsou zásadně zaměněné pojmy. Ale, jak říkám, už se to ustálilo, takže toto si můžu povídat, a to je tak všechno. Tím jsem trochu uhnul od hodnocení tvé miniatury, Renato. Nezdá se mi moc šťastná úvodní Martinova vysvětlovací řeč. To, s čím ji seznamuje, jistě už věděla předem; takto až teď podané to nezní moc věrohodně. Taky například Zdeňkova vysvětlovací řeč, jak je to s poděděnou zahradou, měla být podstatně stručnější, aby byla pravdě podobněji vystižena momentální nálada setkání. Doufám, že se nenaštveš a přijmeš to jen jako dobrou radu.

13.10.2019 10:01:26dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Děkuji, ireno.Přesně tak to bylo myšleno...

13.10.2019 09:56:33dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Námětově mi to připomnělo starší písničku od Zagorové Maluj zase obrázky... 

Přítel Martina hned uhodl tajná přání Jany. 

Téma dodržené, psychologicky naladěné...a současné :-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.