Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepůlnoční
16. 10. 2019
4
2
182
Autor
rf79
(při)padám
připadám si uvězněný
chycený v pavučinách
podkrovního bytu
ve svým vlastním myšlení
v nervových zakončeních
mýho vlastního těla
připadám si sám
uprostřed davu
mezi věšáky
s mokrým prádlem
také čekajícím
na vysvobození
připadám si upnutý
a natažený
na vlastní skřipec
tělem mi projíždí
dunění basový smyčky
a není to vždy nepříjemný
Uhlíky
jsou ještě ve mně?
ty uhlíky
máš v očích jiskru
my říkávali
pak tam nebyla
najednou
a bylo pak těžký
sklonit se s kosou
na letní louce
a pomoci alespoň ji
od bodláčí
ty uhlíky
pak odlétávaly
vysoko do nebe
a pohled do ohně
mně alespoň trochu
uklidnil
Desky
ten pocit
když si na gramofonu
pouštím svý starý desky
a ležím v posteli
sám se sebou smířen
a z kutlochu
se stává jezero
plné květin
jen občas
se nemohu vyprostit
jsem příliš hluboko
Okna
občas přistihnu den
v nedbalkách
když ztrácí světlo
a ještě není tma
při pohledu z okna
na jedný straně
rudý nebe nad Hradem
na druhý okapy
plný nedopalků
těch tvých
a tak zpívám si
do tmy
ty melancholický verše
ústa plný žiletek
a jediný světlo
je blikající reset
plynovýho topení
2 názory
Thea v tramvaji
16. 10. 2019Nejvíc se mi líbí ta první... mezi prádlem uvězněný:) ... a není to vždy nepříjemný. Dobré.