Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

...a už se nebráním

17. 10. 2019
19
21
873
Autor
Marcela.K.

Ne, nejsem zbabělec. Jen už šetřím časem.
Nevím, kolik ho mám, ale jistě ne tolik, abych se snažila vysvětlovat cokoliv někomu, kdo o má vysvětlení v podstatě ani nestojí.
Taky už nemám potřebu utíkat před realitou do představ.

Tak si představ tu holku, kterou jsem.
Ano, tam uvnitř jsem stále stejná.

Naivní, důvěřivá …

Oproti té, kterou jsem byla před lety, dnes už vím o životě dost na to, abych dokázala i mlčet. Myslet si své a nesnažit se přesvědčovat druhé o své pravdě.

Myslím, že tohle je výhra stáří.

Jako bych obkreslovala portrét své mámy…
Tolik styčných bodů o kterých jsem netušila, že je mám. Dokonce i slova, věty, myšlenky používám stejné. A už se nebráním té podobě.
Nejdřív musela odejít, abych pochopila, jak moc mi bude chybět.

Občas se vracím, usměji se, posadím a listuji podzimem.
Blížím se chvíli, kdy je vše kolem zlaté.
Občas některý list zčerná, vítr jej odnese, ale vykoukne-li slunce je radost se rozhlédnout.

I bláto přikryje zlaté listí a koberec z něj je ten nej…
Dá se po něm procházet s kýmkoliv, kdo je ochotný vzít mě za ruku a držet.

Ne, nejsem zbabělec. Jen už nemám chuť, ani energii na hloupé potyčky s mládím, které má patent na rozum.
Mít přítele, co by pro vás skočil i do ohně…

Bylo by to krásný, že?


21 názorů

ruprecht
04. 01. 2020
Dát tip

Taky mi dochází energie, ale říkám tomu věkem nabytá moudrost. :-)


Lakrov
25. 10. 2019
Dát tip
Dobře se to čte a zjišťuji, že několik z těch "vyřčených" myšlenek shledávám být pravdivými a nemohu, než s nimi souhlasit. Tip.

K3
21. 10. 2019
Dát tip

Ano, bylo by to krásné. A je.


StvN
20. 10. 2019
Dát tip

V podstatě celkem fajn. 


Markel
20. 10. 2019
Dát tip

mám to podobně, líbilo a chápu *


Narvah
19. 10. 2019
Dát tip

Pokoj tobě.


Diana
18. 10. 2019
Dát tip

Zřejmě jsi momentálně někým zklamaná. To přejde. Navíc jsem přesvědčená, že existuje ten, nebo dokonce ti, kteří by pro tebe i do ohně skočili. Jsi dobrý člověk a to se pozná a žádným mlčením to nezamaskuješ ;-)***


Štírka
18. 10. 2019
Dát tip

Je to Tve vyznani... a ja s nim souznim...


Marcela.K.
18. 10. 2019
Dát tip

Hani, dík... no máme to asi stejně.


8hanka
18. 10. 2019
Dát tip

myslím, že sa tu mnohé/mnohí nájdeme...s pribúdajúcim vekom viac premýšľame, do čoho sa vrhnúť,  aj u mňa je na prvom mieste rodina, moje deti...ale patrím k tým, ktorí nemlčia, aj keď ide o iných, no nie som už taký rebel, hŕŕŕ  do všetkého ako za mlada...

 


Benetka
17. 10. 2019
Dát tip

Milé. :)


zarazila ma jednoznačnosť tvojho výroku v kritike ... zo skúsenosti nikdy neviem, čo príde, preto mám pocit, že treba nechať veci otvorené ... zareagovala som tiež jednoznačne ... ospravedlňujem sa


Marcela.K.
17. 10. 2019
Dát tip

Lerak, jak to je s rodinnými geny netuším, ale fakt je, že energii už směřuji k svým blízkým. Jako zdravotní sestra už mám "padla" ;-)


Marcela.K.
17. 10. 2019
Dát tip 8hanka

Myslím, že to tu zvědavec celkem jasně vysvětlila. Ne nadarmo se říká : "Pro dobrotu na žebrotu".  Těch "cizích" lidí, za které (možná spíš před které) jsem se postavila, bylo v mém životě víc než dost. Jenže jak se říká "dobrý skutek musí být po zásluze potrestán."  Proto už raději pomůžu tomu, kdo moji pomoc opravdu potřebuje.  Energie ubývá, rodina se rozrůstá...asi tak.


Lerak12
17. 10. 2019
Dát tip

Rodiné geny nám v těle dorůstají. Také jsem se několikrát přesvědčil. Hezky napsaná úvaha.


zvedavec
17. 10. 2019
Dát tip 8hanka

Marcelka, verím, že nie si zbabelec, aj to, že vieš hodne o živote, aj že si citlivá (svedčia o tom aj Tvoje diela, ktoré som čítala) a že máš svoje dôvody na to, čo a ako robíš

Dievča z lesa, Tvoj prístup je veľmi sympatický, ak sa zastávaš za všetkých okolností tých ostatných; ja tiež neuverím už vždy každému, a niekedy veci vyzerajú inakšie, ako v skutočnosti sú, a prílišná aktivita - moja - už viedla neraz aj k problémom

Napr. na kraji lesa sme s manželom našli potulujúceho sa psa, ktorý sa k nám pripojil, bolo nám ho ľúto, tak sme ho naložili do auta a zaviezli do útulku... ale ako sme sa hanbili, keď sme o pár týždňov znovu prišli do tohto lesa a stretli sme toho istého psíka trošku ďalej na parkovisku pri lese, pribehol, tešil sa a potom utekal do blizkej horárne - zistili sme, že majiteľom psíka aj psíkovi sme spôsobili problémy a mohlo sa stať aj to, že majiteľ a psík sa už nikdy nestretnú ... dnes sa smejem, ale aj trochu hanbím a odvtedy sa do riešenia určitých situácií už nehrniem


Marcela.K.
17. 10. 2019
Dát tip

:-) to jsi mě špatně pochopila, ale vysvětlovat ti to nebudu, promiň.


ak sa nezastanem posledného z posledných, pretože to "nie je moja krv", neviem sa zastať ani svojich blížnych


Marcela.K.
17. 10. 2019
Dát tip

To znám, taky jsem to tak měla...teď už bráním jenom svoje bližní - svoji krev ;-) Asi jsi mladší...


zvedavec
17. 10. 2019
Dát tip

tip... je mi to povedomé

tiež - zvažujem, voči čomu sa mám ubrániť, akú "urážku" nepripustiť

;)  premýšľam ale aj o tom, či to nie je aj tým, že sa mi "skľudnili" hormóny? proste moje telo produkovalo inú skladbu hormónov a dnes zase inú

---

A ešte robím rozdiel medzi svojou obranou a obranou iných, ak ich postihne z môjho pohľadu neprávosť, na toto moja hormonálna sústava ešte stále reaguje


dadadik
17. 10. 2019
Dát tip

:)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru