Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nejasná zpráva o konci světa

Výběr: K3
20. 10. 2019
9
14
1083
Autor
Movsar

 

Nejasná zpráva o konci světa

 

Byl pátek podvečer, byl podzim a byl hostinec na konci světa. A cestou vystlanou znaveným listím k tomu hostinci o tom pátečním podvečeru přicházeli lidé.

 

Nejprve se pojedlo, aby účinky alkoholu byly neutralizovány alespoň na dobu úvodního ceremonielu, při němž došlo k předání darů, vzpomínkových předmětů a blahopřejných zdravic. Pak už nic nebránilo projevit žízeň po životě a pálence, přimknout ústa k vínem nalitým soudkům a sát. 

 

A pak začala vyhrávat opilá harmonika. Každý za ni tahal chvíli, a tak namísto hudby salonkem zněla přerývaná změť zvuků: pomlouvali se ti, co tam nebyli, vyprávělo se, jak kdo spadl do kaluže, komentovalo se to, co se právě vidělo, ukazovalo se něco na displejích telefonů a říkalo se „týjo“, ženy švitořily v rohu, kam je zahnal tisíciletý uragán falokracie, ale postupně se uvolňovaly a na partyzánský způsob pronikaly do řad nepřítele. 

 

Někdo pak vstal a zase padl a rozbil přitom skleničku, o kterou se později pořezala servírka, řekla „au“ a demonstrativně pak všem před očima svítila kapesníkem omotaným kolem prstů, který pomalu rudnul temnou žilní krví a měnil se v tichou výčitku, která teprve v zázemí kuchyně nabývala doslovného výrazu. A někdo jiný vůbec nevstal, a tak ho museli zvedat a křísit a pomalu odvést do přistaveného vozu, který ho dovezl k motolskému krematoriu.

 

Na talířích osychala poslední kolečka řezenského salámu a hleděla tučnými oky do salonku na tu podivuhodnou čeládku a mlčela. A jakoby duch toho salámu vstoupil do svých lidí, protože i oni druhý den ráno mlčeli a hleděli prázdně před sebe, a někteří se divili, kde jsou, jiní věděli, kde jsou, ale divili se tomu, jak se tam dostali, jen muž, kterého odvezl vůz k motolskému krematoriu, dobře věděl, kde je a už se ničemu nedivil.


14 názorů

bixley
15. 11. 2019
Dát tip

Prima! T.


Markel
14. 11. 2019
Dát tip

dobře jsem si početla, tenhle styl já můžu *


Lakrov
12. 11. 2019
Dát tip
V posledním odstavci se sice trochu ztrácím (tak, že si jej musím přečíst podruhé), ale celé se to četlo dobře a celkem mě to bavilo a to i po dočtení z něhož vyplývá, že je to tragikomedie.

Janina6
09. 11. 2019
Dát tip

Dobrý styl. K3 to řekl i za mě .-)


Gora
29. 10. 2019
Dát tip

Díky a avi PM.


Movsar
25. 10. 2019
Dát tip

souhlasí, K3, a děkuji moc!


K3
25. 10. 2019
Dát tip

Nominoval bych do PM, jestli autor souhlasí.


dadadik
21. 10. 2019
Dát tip

politika nic? divný :)


K3
21. 10. 2019
Dát tip

To by se mi taky líbilo.


Movsar
20. 10. 2019
Dát tip

děkuju, přátelé, byl to inspirativní večer, ale tak trochu jsem tu inspiraci ještě tu a tam nafoukl. oslava narozenin, a netuším, zda se ještě provozují nějaké, které by tuhle nepřipomínali. proč třeba lidé neslaví docelka obyčejnou procházkou parkem a recitací básní?


Gora
20. 10. 2019
Dát tip

Parádní věcička... kdes to probůh byl? :)


K3
20. 10. 2019
Dát tip Janina6, Gora

Přesně takový způsob psaní mám rád. Myslet si můžeš co chceš a přesto to osloví. Může to být kulišárna, výsměch, podobenství. Jako kdyby to potvrzovalo, že je tady fakt lepší psát, než zbytečně tlachat. 


Alegna
20. 10. 2019
Dát tip

občas podobný hostinec zahlédnu


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru