Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Návštěva...
datum / id22.10.2019 / 500003Vytisknout |
autorRadmila Marie
kategorieMiniatury prozaické
témaKaždodenní
zobrazeno60x
počet tipů4
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Návštěva...

Stojím před srubem a musím se culit na tu krásu, která (nevědět že je 20.10.) je jako dubnová.

Modromodrá obloha. Žlutostné sluneční prstíky na ojíněných listech rozpouští studenou krásu. ,,Vzdušné osazenstvo” mlčí, jen sem tam se ozve smělé ,,píp” a modročerná tělíčka se bleskově přenesou na protější nahatou lípu. Zelené listy trsů trávy jsou vybledlými kamarády zahnívajícího, odstínově různohnědého javorového koberečku. Oba duby -sousedi- se ještě pyšní lístky, které vypadají jako okořeněné hnědým a zeleným pepřem. Slabounce šustí, tančí a skotačí si spolu s bratříčkem Větrem. Jen občas se některý ,,vyčerpaný” lístek neudrží a předvádí mi své ,,letecké umění,,… Nadšena tleskám jako malé dítko rozpustile ručkama a chichotám se jako blázníček…

Smělá pila dole ve vsi ruší místní rozhlas, který je asi ,,v pracovní neschopnosti”, protože chrchlá nesrozumitelná slova i celé věty.

Již nemám stání! Hurá do lesa!

Vlnatá dubová dítka a modřínové jehlice, v hořčicových oblečcích rozpustile poházené bez ladu a skladu, skvěle podtrhují tuto odvážnou míchanou uměleckou fantazii…

Tetelivé břízy, v hájku nedaleko, vyhřívají svá bílá těla v sílícím teplu a ukazují, že i ony jsou hodné pozornosti.

Co zde bylo před nimi a kdo jich sem zasázel?

Jdu k nim. Listy se přejedly z malířovy palety žlutou, hnědou, zelenou a červenou.

Za lesními nevěstami vystrkuji bradu zelenohlavé borové krasavice, tančící jako hadí těla. Chtějí také předvést, jak políbení od mrazivých úst vyzdobilo jejich šaty. Vzduch čirý jako sklo mne k nim doprovází a nevím proč mne napadá: láska zaryla se mi pod kůži, najdu ji i v melounu?

Černý havran mi krouží nad hlavou. Půda v lese je mokrá jako korzáři po dešti, pracanti ve vyhnilých stromech mají bubnové sólo a já se usmívám jako bych se medu nalízala…

Vření myšlenek v mámivém rytmu žádá odpověď: když nemohou milovat mrtví, proč nemilují živí?

Papír a tužka, věční sluhové krásné fantazie, mne mohou začarovat. Co si vybrat z nabídky?

Hladina - kámen - mléčná dráha - pampeliška - plátek růže - pevný štít.

Mám chuť se nechat vystřelit…

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

22.10.2019 17:15:10dát kritice tipRadmila Marie

Děkuji Vám, Alegno.

22.10.2019 16:33:22dát kritice tipRadmila Marie

:-()

22.10.2019 13:20:43dát kritice tipAlegna

je to hezké, malebné :-)

22.10.2019 08:45:54dát kritice tipRadmila Marie

:-()

22.10.2019 08:45:41dát kritice tipRadmila Marie

Děkuji Vám.

21.10.2019 18:44:51dát kritice tipdievča z lesa

to čo si zobrazila, je pre živých ... mňam

21.10.2019 18:38:36dát kritice tipBenetka

...jo jo,přesně to datum/id mě trklo... Ale neva - rád se kouknu do budoucnosti když je možnost... :D

21.10.2019 18:28:30dát kritice tipRadmila Marie

Děkuji Benetko, dílo mělo ,,vyjít,, až zítra, ale je ,,venku,, už dnes... pokud tedy myslíš datum/id. 

Jinak 20.10. bylo včera... :-)

21.10.2019 18:22:15dát kritice tipBenetka

Krásné! ;)

Jen mi vrtá hlavou to datum - zase jedna báseň z budoucnosti? :)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.