Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+9 neviditelných
Podzim Kerouac
datum / id24.10.2019 / 500074Vytisknout |
autorMAJKL65
kategorieVolné verše
zobrazeno62x
počet tipů3
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Podzim Kerouac

Padá listí

vítr těžce dýchá

a dělnické autobusy zívají dveřmi nástupů a výstupů

je brzy ráno, kdy noc ještě neusnula a den není probuzen

kdy i holubí hledí na svět jen jedním okem

a kočky se vrací z hvězd

jen poštovní doručovatelky již vláčí složenky, smuteční parte a soudní obsílky

a diskrétní obálky s prostředky na erekci

pouštím si rádio a hned ho vypnu

jen proto, abych si uvědomil ticho, které tak nastane

kdy i spadlý špendlík mlčení zvoní hranou prvních slov

a nechávám to přicházet

myšlenky na přítomnost i obyčejné pitomosti

jako jak dlouho tady ještě budu a tak

a pak si zaliji čaj a vůně horké vody se mi sráží na tváři

miluji ten okamžik, kdy se sáčku spustí jeho chuť a nechává za sebou stopu jako krev

pak přidám umělý cukr a šťávu z citronu a med a trochu prachu našich mrtvých

který je všudypřítomný

a zavřu oči

chci zůstat neviditelným po zbytek dne

být nepovšimnut tělem i duší a spatřit tisícem očí najednou

převádět slepé, kteří si jen myslí, že vidí

zpívat k hluchým, kteří si jen namlouvají, že slyší

hovořit k mrtvým, kteří se s vámi vsadí o cokoliv, že žijí a ukáží vám výpis z banky

a dávat almužny času svého na zastávkách na znamení  

těm, kterým už nikdo nezastaví

a taky se pomodlit

jenže kde hledat dlaždiče, ke kterým bych poklekl a směl bych tak být sprostý k Bohu

protože emoce jsou při modlení nutné stejně jako při šukání

a kde najít kněze se srdcem

protože kdo nemá srdce je němý víc než ryba i když mu ústa přetékají otčenáši i zdrávas

zkusím projít město a třeba se potkám

nahlédnu do nejposlednějších náleven a třeba se tam se sebou opiji

vejdu do chrámu a nafackuji si za své pokrytectví, s kterým přistupuji k životu

a zpřelámu hnáty svému stínu, neboť mi připomíná a zároveň to nebolí

a pak se tě na nic neptat

a tvrdě ti to udělat

a odpustit ti, že mluvíš k Ježíši, Bohu i čuráku v jeden okamžik  

neboť láska je jen jedna

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

28.10.2019 23:11:10dát kritice tipLuzz

začátek trochu pomalej. zívající dveře autobusů jsem už četla hodněkrát... ale kočky a hvězdy jsou fajn... proces přípravy čaje mě skoro odrovnal...

ale pak lepší a lepší... má to v sobě tu zvláštní lenivost a zároveň (místy) naléhavost... za to tip.

24.10.2019 14:28:56dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Nepřijímám (si) celé bez výhrad. Ale za poslední dobu, co Tě čítám, mě tento text rozhodně zaujal. Nevázanost tvému vyjádření svědčí. 

24.10.2019 13:44:05dát kritice tipLerak12

Civilně lidská konzumace času se vším všudy. Myslím dost výmluvný pohled a povedené dílko.

24.10.2019 09:37:01dát kritice tipTo.Tak

Já moc volným veršům neholduji, protože mé básnické střevo bez obtíží zvládá rýmy vázané, ale tohle mě zaujalo obsahem. Holt,, kde je nápad a chytré myšlenky, tam rýmování netřeba



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.