Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

k mochyni

Výběr: Gora
28. 10. 2019
20
16
1203
Autor
agáta5

Nejdřive je to jako říznutí o papír. Ustrnutí. Pohled na prst, který je dokonalý. Napnutý kloub, pravidelné čáry. Hladké bříško… a pak kapka krve. Maličká kapka, která se vydá cestou čar k dlani a narušuje dokonalost.

 

Znám vás do jedné.  Důvěrně naslouchám krokům, které přibývají. Plníte můj prostor prazvláštními vůněmi. Některé znám z dětství. Nepamatuju se, kdo obracel seno, ale vím, jak vonělo.  Je podivuhodné,  že bych chtěla cosi podotknout, ale nepodotknu, ani se nijak neprojevím, jen zhluboka prodýchávám jednu vůni po druhé.

 

Někdy vás toužím předat dál. Když už vás držím pevně, začnu přemýšlet, proč vás zase pouštím. Jste nepřenositelné.  V přítomnosti nacházím málo prostoru.  Nakonec  se touha  rozplyne.  

 

Nejste nikdy otázky. Možná je realita jiná a já jen ztratila schopnost rozlišit různobarevnost života. Ten věčný koloběh daných věcí, které jsou bezvýznamné a na nic mě neupozorňují.  

 

A pak to ticho, které vás provází.  Je nekonečně smířlivé.  Jako když máma svolává děti k obědu a venku svítí slunce a stůl je plný kouřící polévky.  Ve vzduchu je cítit petržel.  Když zavřu oči, jsem dítě, co ohrnuje nos nad petrželí.  

 

Jsem s vámi, rozprostřená do zahrady.  Pletu věnec z mochyně. Sevřu ji pevně drátem… a pak kapka krve. Maličká kapka, která se vydá cestou čar k dlani a naruší dokonalost…

 

 

Nakonec otevřu oči a vím, že mám petržel ráda.

 


16 názorů

Lakrov
04. 02. 2020
Dát tip
Poezie v próze. Pro mě trochu neuchopitelná (ale čte se to dobře). Přeju lepší čtenáře; možná už tu byli... Tip. Hezký název, napadá mě po závěrečném odhlédnutí na začátek textu.

agáta5
30. 10. 2019
Dát tip

děkuji vám za čtení, mám radost

luzz, ano někdy chodím po hraně a někdy jsem už za ní. Jsou to mé pocity, které se pokouším dávat do řádků a někdy jsou holt pocity tak trochu "líbivé" nebo spíš nostalgické...  asi se nepolepším :)

sidonia, jaká to návštěva... milá 


trojort
30. 10. 2019
Dát tip

...mochyně je plná vzpomínek...


sidonia
29. 10. 2019
Dát tip

pěkně, agáto


Benetka
29. 10. 2019
Dát tip

No... Ono se řiká,že petržel by měl mít rád každý muž aby mu dýl vydržel,ale konkrétně já o tom teda fakt nic newim - na mou duši na psí uši a... A tak. ;)



dadadik
29. 10. 2019
Dát tip

:)*


lastgasp
29. 10. 2019
Dát tip

Mochyně do každé kuchyně a k tomu petržel. Dnes došla bohužel. Agáto jsi prima.


Luzz
28. 10. 2019
Dát tip

někdy jdeš (pro mě) na hranu "líbivosti" (děti k obědu), někdy se ztrácím (Nejste nikdy otázky.(?)), ale jinak docela fajn.


lawenderr
28. 10. 2019
Dát tip agáta5, Alegna

Příští rok si vysadím mochyni :) petržel máme rádi, až když jsme dospělí ... mochyni taky:) už jsem skoro dospělá, ... :) nejvyšší čas taky


agáta5
28. 10. 2019
Dát tip

kočko.. o kmocháčkovi? to by byl nejspíš horor nějaký 

phil, tak to jsem neměla v plánu... fakt.. na holej pupík :)

jsem ráda, když hladí, alegno

goro,  jj, orámované kapkou krve :) díky 

já tyhle moc ráda... zamyšlenky jedny 

 


Gora
28. 10. 2019
Dát tip

Tvé texty prozaické jako tenhle nebo "o staré mlýnici" mají kouzlo vyprávěnek, trochu mi připomínají - kdysi z rozhlasu čtené - přelaskavé fejetonky Františka Nepila. Výběr a těším se na pokračování.


Gora
28. 10. 2019
Dát tip

Niterné...kapkou orámované...


Alegna
28. 10. 2019
Dát tip

I  tvoje dílko je nekonečně smířlivé, hladí


Philogyny
28. 10. 2019
Dát tip

Mám u postele obraz s mochyní a kapkami krve. O petrželi bych mohla napsat pojednání. Jím ji každé ráno,  jenom tak. Možná proto, že ji sela s mámou. Vždycky, když si přečtu tvoji báseň, tak se mi chce plakat. Nevím proč. 


Kočkodan
28. 10. 2019
Dát tip

Gaťko, vím, že jsem rád, že jsi tu s náma a tvoříš.

 

Možná bys mohla napsat volné pokračování Ke kmocháčkovi. ;-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru