Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 431 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+8 neviditelných
Anarchie aneb Až vyrostu, chci být feťákem
datum / id31.10.2019 / 500269Vytisknout |
autorMikis
kategorieFejetony
zobrazeno44x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Anarchie aneb Až vyrostu, chci být feťákem

Ze začátku to všechno vypadalo jako velká sranda. Všechno se mohlo, emoce byly na denním pořádku a šampaňské o silvestru teklo proudem. Nikdo nelitoval, všichni zpívali, každý byl spokojen, takhle jsme si to představovali.

Přišly technologie. Nejprve ty jednodušší, telefon v každé domácnosti, později počítač, dnes datlujeme do tabletu. Možná nás čeká Matrix, ve kterém budeme napíchnuti na životní funkce a sloužit jako baterky vyšší rase.

Jenže dnes? Lidé jsou frustrovaní, rozhádaní, alkohol taky teče proudem, ale ne proto, abychom něco oslavili, spíše z potřeby něco utlumit, vytěsnit, potlačit...pár lidí se tomu směje. Opravdu je líp?

Nedivím se mladým, že si píšou po messengeru. Útok agresivního důchodce na téma O čem se to bavíte má ochromující účinky na citlivou duši. V tramvaji vás přetáhnou lahví po hlavě a nedej bože, abyste se bránili, útočník je taky lidská bytost. Takže žádné krav maga.

Děti mají znechucený, lhostejný a vyčerpaný výraz v očích. Potkávám je denně. Vlastně už to nejsou jen děti, takový každý pátý člověk, kterého potkám, má tenhle srdcervoucí pohled. Mám jim pomoct? Mám jim poradit? Co když mám takový výraz sám?

Nevadí mi demokracie. Nevadí mi technologie. Nevadí mi moderní svět. Vadí mi, že někteří lidé, nazvěme je nepřizpůsobivými (a teď neútočím na jistou menšinu, která se takto mezi lidmi nedávno titulovala), nebo klidně pro přesnost nepřizpůsobivými frustrovanými potomky roku 48, kteří si mohli levně u piva a krabky cigaret ponadávat na co chtěli bez ohledu na to, jestli měli pravdu nebo ne. A pravda? Kouřím 40 denně. Stáhl jsem to ze stovky.

Jak tedy dosáhnout rovnováhy? Harmonie? Ideálního, pardon, aspoň relativně fungujícího soužití? Až si na vás zase někdo otevře v tramvaji nebo na chodníku hubu, bude vás urážet, ponižovat a šikanovat, nespoléhejte na solidaritu kolemjdoucích, dejte mu za pravdu. Žil v době, kdy se ještě neuměla používat, a vlastně ani nesměla. Politujte ho, odkývejte mu všechno možné, a jděte mu z cesty. Dokud zůstávají takoví lidé na vrcholu, nikdy se tam ostatní nedostanou. Vždycky je uvidí jako soupeře, vždycky je uvidí jako ty špatné. Vlastně takový člověk zaslouží soucit, ale o tom až někdy jindy.

Haré.




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

01.11.2019 04:58:02dát kritice tipzničit krtka!

 

Seš si Miky jistej? Víš, pročs to sem napsal? Tohle je totem, prostor pro vybrušování nářků nad subj časem. Zde chtějí staří lidé ještě víc stárnout a být za to litováni. A ty jim připomínáš, jak tím sobě a společnosti škodí. Takhle to nejde. Jsi s dobrou snahou na špatném místě. Jsi škodící stejně jako já.

 

 

 

31.10.2019 20:16:16dát kritice tipAndělka1

***



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.