Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLupa nebe
Autor
Špáďa
Mnohdy nezáleží, z jakého konce zakrojíme, někdy to však jde z jednoho z nich o něco snáz...
{|;-)}
Lupa nebe sama se má,
lyry lízá. Srknu — biče lízá.
Havlodutýmu dál v cípu.
Nejí, plane. Život mává.
Dle posice nato, kate,
solils kápí na duše duh
nevisutý modro mudra.
Zahrajte si „V šedu bílo“.
Hurá, čmárám čáru holí.
— Budeš viset!
— Jar hazardu?
— Mordomýtus.
I ven hudeš.
(Udání pák slilo se tak.)
O, tane cis, o, pel dávám.
To ví žena, lpí jen úpíc.
Vládu mýtu do lva hází,
leč i bunkr. Sází lyry,
láme sama sebe napůl.
7 názorů
Díky všem za rozbor a snahu hledat i poezii.
Silene, prvním a posledním veršem jsem začal a ostatní jsou téměř symetrické vycpávky.
Philogyny, dík za variaci na jelena, připomnělas mi, že pivo v přiměřeném množství není jed.
Fialko, jsem rád, žes to zvládla raz dva, zorvna tak jako já. A možná i rychleji :-)
Je to přesné, je dobré si jednu stranu značit, pak už je to raz dva ... :-)))
Ta poslední nemá chybu, jsi tam...směju se...tlamy lvové bývaj různý...
srknu
azyl lízá nebe: eben?
slast
a nelej jed
dej jelena! :)