. . .

Prosím všechny, kteří ztratí souvislost hned již v této první větě, aby dále ve čtení nepostupovali.

Poněvadž dál to bude opravdu jenom pro takové, co jsou, jak se s jistou závistí nedosažitelnosti říkává: na hlavu.

Zatímco Siřem je vesnice nedaleko Blšan, kterou ovšem i přesto nenajdete například na mapách ve školních atlasech.

Franz Kafka poprvé vydýchával krev v noci z 12. na 13. třebaže 1917, třebaže údaj o tomto ve wikipedii případní zájemci nenajdou.

Po pár týdnech se ocitl na léčebném pobytu v Siřemi.

Strávil zde 8 měsíců, každý den prošel nejméně jednou (1x) podél jisté tamější patrové budovy, dokonce do ní několikrát vstoupil.

Na rozdíl, například, od tamtoho Muže z venkova známého z fragmenutu vystřiženého z románu Proces.

Přitom průčelí oné budovy přivrácené na náves směrem k nedalekému kostelu je čímsi zajímavé, dokonce snad raritní, jedinečné, když možná s takovým vyobrazením jediné v zemi.

V nedalekém Německu je taková tradice známější, ale odsud, ze Siřemi, po válce všechny Němce vybydlili, a s nimi i vzpomínky.

V měsíci srpnu bývávají prázdniny, doba dovolených, a tak si je možné v jedné srpnové noci připomenout tamtu, v níž tenkrát Franz Kafka poprvé chrlil krev.

Bylo by lze spojit, a pokud někomu předchozí střípky už nyní souvisejí, nechť se mi jako potencionální autor ozve do zpráv, je totiž třeba cosi souvisejícího napsat.

Všechny vlaky, odkudkoli, mají nejbližší zastávku v Měcholupech 6 kilometrů pěšky vzdálených, přičemž je chvályhodným tamním zvykem, že případné grafomany mínící do Siřemi s sebou neberou ani 4. c. k. pasažérskou třídou.