Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 434 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+19 neviditelných
Hloubková filtrace
datum / id13.11.2019 / 500671Vytisknout |
autoratkij
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno138x
počet tipů8
v oblíbených0x
Prolog

Malá revize.

Hloubková filtrace

 

 

 

Hloubková filtrace

 

Murphy radí:

Věř, představuj si, to co chceš, přijde.

Tak to dělám a představuju si.

Ten by se divil.

 

xxx

 

My dva.

Divadlo s druhotným dějstvím,

moje-tvoje-děti.

Terčíky amora, minová pole,

hlavně se něčím nedotknout, neposlat,

nášlapy filtrovat vlídnostní zónou.

Srdce má díry a duše záplaty,

pořád dost místa kdy kde se potkat.

 

Chytáme za slova, jež jazyk otáčí

sedmkrát k mlčení.

Načatá vína, hlavně ty k podstatě.

Líp a hůř vášeň za vášeň.

Z mých bouřek u tebe kape.

Noci nás rozchází. Ve mně to tepe.

A rána píchnutá na koncích měst.

 

xxx

 

A tak si čekáme.

Jen nevím na co.

Ale třeba to bude stát za to.

Za to čekání.

 

 

 

 

Zase

 

Údery do dřev podkroví.

Zvuky co zakrojí slova.

 

Bratr tě pokládá na konec léta.

Tvoříme střechu, pod níž se bojíme,

pod níž se zkratoval zrychlený film 

na jednom pohybu, stopě.

Místo pro Buccolam, do zlomů vteřin, k vrcholům vývratů,

k tomu cos dokázal, vysnil a přál. 

Nikdy si nezvyknu. Skoro muž na konci dítě.

Dítě.

Stěny slin praskají,  když jsem k nim blíž.

 

Zatěkáš pohledem,  otázkou: Zase?


 

 

Říkají mu…

 

…kurvik

 

jako jeho tátovi,

dokud žil a dělal ve stejný fabrice,

velký fabrice na malým městě,

měl krásnou ženu,

tři zdravý kluky,

z nichž jeden

kurvik.

 

Každý den,

někdy s ní,

s jinou,

před tím nešťastnou,

pak chvíli šťastnou,

ženou.

Jako ta jeho,

krásná, co má dva syny,

svlečená k obavám

z každé služební cesty,

jeho, její,

protože nechce,

neslyší, doufá,

bolesti žaludku vytlouká prací

a pro radost někam jede.

Jenom s ním.

 

A jednou za čas se potkáte,

oni se smějí,

berou kolem ramen,

v duchu si říkáte,

/kurvik/

už je to třeba

dobrý.

 

 

 

 

Ne vždy, ne stále

 

Paradoxem je,

že nejvíc neúplně se cítím,

když jsme spolu.

 

Ne vždy.

Ne stále.

Ale když to přijde,

říkám si  - kam ještě, kam?

S tou nezúčastněnou tváří.

Sdílet tak mlčení.

Tisíckrát nazpaměť plně vlídné nic.

 

 

 

 

Tep

 

Kdeco má tvary,

kdekdo se tváří.

Ale ta konkrétní vábivá podoba

bývává hladová v dávání smyslu.

 

Popojde naproti, když nejmíň čekáš

o náznak úsměvu,

o skutek říznutý do koutků děje.

 

Za smíchem slabik hláskuju vážka.

S očima dokořán tonu jen v tonu

pohledu nadosah.

 

Touha,

ta divoce skutečná nemizí.

 

 

 

Za pravý lalůček

 

Samotář drží si tajemství

za pravý lalůček.  Uprostřed noci.

 

Čím je tma modřejší, ožívá stromy.

Bytostmi s fyzickou silou.

Ožívá hvězdami, co na krok vidí

sevřeným úhlem vlastního nebe.

Stopy se chvějí umělým zoomem.

 

Jak asi vypadám z výšky?

A jaká vzdálenost je blíž než kritická?

 

Ještěže držím se za pravý lalůček.

Bývá pak snadnější k sobě se vracet.

 

 

Pod barvou barva

 

Zakryté zdá se být temné i tajemné.

3d svět pro–porce

vidliček prstů.

 

Nejvíce pouští

v duhovkách krajiny.

V utkvělém povrchu

blíž než je nutné.

 

Dej ruce na oči.

Skryj se jak děcko.

Teprve potom tě políbí na čelo,

bude se vyptávat,

jak vidíš svět.

 

Ne slovy básníka.

Ne zašlou cestou.

 

Myšlenkám dokreslí zvědavý nos.

 

 

 

 

 

 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

14.11.2019 18:14:37dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Děkuji vám za přízeň. Potěšilo. 

14.11.2019 12:54:45dát kritice tiplawenderr

Za mě Zase a Říkají mu ... jsou mi nejblíž :)

13.11.2019 21:46:44dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Jitko, jako cyklus mají pro mne tyto básně větší kouzlo, umím si představit sbírku tvé "civilní"poezie...

Nápadité, zvláštní, bohaté.

13.11.2019 19:38:22dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Děkuju:)

13.11.2019 19:29:07dát kritice tipAlegna

I na druhé čtení jsou verše pěkné, poslední dvě básně mi sedly nejvíc

 

13.11.2019 18:24:57dát kritice tipKočkodan

Mně se nejvíc líbí ten poslední řádek. (a zkouška tvrdosti nosu by prokázala, že nelžu)

 

P. S. Nemělo být: A taxi čekáme? ;-)



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.