Píseň

Krásná jsi,

přítelkyně má,

jak Tirsa,

půvabná jak Jeruzalém,

strašná jako vojsko pod praporci.

A lidé míjející se na ulicích měst

bez tváře pro druhé

bezejmenní před sebou samými

anonymní existence

bloudící v babylonu postmoderny

chladné, do sebe narážející životy

bez cesty a beze smyslu

Jak jsi krásná,

přítelkyně moje,

jak jsi krásná,

oči Tvé jsou holubice pod závojem,

vlasy Tvé jsou jako stáda koz,

které se hrnou z hory Gileádu.