Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 438 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

Špek
datum / id28.12.2019 / 501881Vytisknout |
autorVigan
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno662x
počet tipů19
v oblíbených1x
do výběru zařadilGora,
Špek

Špek

 

Dvě tetičky ze Slovácka sedávaly naproti sebe. U starého stolu, co dělal starý Sedlář, potahnutého bílou koženkou, s notnými vrypy po noži. Obě ve fjertůšku, jupce, která pukala ve švech, šátcích, takových domácích, v huběnkách přehazovaly včerejší buchtu od céry jedné z nich, hodné a laskyplné. Pily kafé, mluvily málo.  Však se vídají každý den, u jedné z nich, protože v kuchyni je teplo, živo a výhled do ulice kde se co šustne. Tráví tak spolu chvíle několik dlouhých let, obě vdovy. Oběma vydatně pomáhá jedna z dcer, ta jediná, nakupuje oběma ženám, matce i tetičce..šak co, je to při jedném. Druhou ženu přijala za vlastní, a stará se o ni líp než její příbuzní, kteří se vlastně nestarají vůbec. Jídlo, hygiena, běžně. Nepřemýšlí nad tím nikdo.

Moc daleko už staré ženy nedojdou, na záchod, do postele, do kostela už ne. I kdyby je rodina zavezla, nevydrží celou mši a tolik by chtěly.

U té druhé tepla moc není, rodina ji většinou navštěvuje jen v době důchodu a než tetička zatopí, kvůli komínu, co špatně táhne, oheň zduchne, dýmu všade, že čagany možú věšat, tetka pak kuckající vzdá usilí, marné úsilí a jde ke kamarádce, která do ni cpe jídlo a pití a všechny novoty, co kdo přinesl do její vlídné kuchyně malého stavení. Některé i vymyšlené. Ale ohřeje se, a pak doma drkotá celou noc v hadrech, v nichž celý den  chodila.

Jedna z nich, baculatá a ostřejší v notečce přisunula té druhé, zkroušené a mírnější v letoře, špek a štamprlu..:  „Na, vem si, to přinesla Marťa. A chraňťapanenkamarija sa zase upejpat..“ a žduchla zhurta do taléřka i skleničky, špek se orosil pár kapkami špendlíkovice a nasál. Dobrá!

Tetička vzdychne, ale vezme si, pokaždé si podaruje, nic doma nemá, pár erteplí a nepěkné jelito od neděle. Na zadku, jak uklouzla na dvoře, když šla dávat micinkám žrádlo. Možná je jí hanba, ale je to od Martě, tož si vezme a ráda. Pomlaskává, koštuje a dívá se na kamarádku, jak koštuje také, ta poprvé se usměje, upřímně a pěkně…kruci, to je dobré…a dám ti to dom,  a né, abys to dala micinkám…to říká pokaždé sousedka k aldamáši.

Obě ženy dívají přes firhaňky do ulice, posněhává, v kuchyni teplo a dvojitá radost. Smíření a zima života u každé ženy jinak. Je jim přes devadesát. A kmotřička Smrt každým dnem za dveřmi, za každým nadechnutím, za každým marným úsilím a špekem. Číhá a nepustí.

„Nebýt vás,“ řekla sousedka z ulice, „dávno by tetička umřela i s micinkama“. Dívá se na dvě tašky, které táhne ztěžka dcera z obchodu, své matce a tetičce. „Dávno by umřela hlady a ve špině. A peníze na ňu ty hrtúni berú, sociálku, že.“

„A při tem chodí do kostela,“ řekne súsed Mrňús, potahne volné gatě a odplivne si někam ke kanálu.

„No jo,“ odvětí dcera. „Dyť je to jedno, jestli vařím pro jednu či dvě, a nákupy zatím unesu. No jo, no..“

Posněhává. Víc a víc. Vítr se prohání ulicí, kde dvě ženy žijí tolik let, tolik let se navštěvují, a nikdy si neřeknou, že se mají rády…vždyť se to ani nehodí. Jsou staré. Slov už se vyslovilo dost.

 

Zanedbanou tetičku trefil šlak. Ocitla se v nemocnici. Není s ní až tak zle, spíš takový předpokoj k něčemu horšímu, definitivnímu. Rodina ji vzala po propuštění z nemocnice k sobě. Starají se. Teď už musí. Nebo nemusí, zkouší, hádají se, kam ji dát na umření. Nakonec zvítězí sociálka, to je dost peněz, je to hodně prachů. Hypotéka na pěkný dům, čupr auto. Necháme si ji…řeknou. Starají se. Konečně. Teď už ano.

A v neděli. Ve vypůjčeném vozíku z oblastní charity vezou vymydlenou stařenku do místního malebného kostelíku, kam tak často chodívala, dokud došla tu štreku sama, bez cizí pomoci, kráčela lipovou alejí tak hrdě, zpívala v chrámu tak dobře a hlasitě.  A všechny růžencové babky se s ní vítají jako se znovuzrozenou a rodina je spokojená. Je to vidět. Všechno. A zarputile odmítat všechny námitky, že se nestarali. Babičku přistrčí až před oltář. Blíž!

Tetička sedí, dívá se na světlo, do světla, skrze něj, tiše se modlí. Drmolí….

V chalúpce na druhém konci dědiny tma, jen televize s ČT24, nějaké novoty, které nikoho soudného nezajímají. Stařenka na posteli odfukuje po večeři, co ji přinesla dcera. Je tiše. Do kostela už nedojde.

Micinky hladově běhají po ulici, vyhublé, zmatené.

A v ten moment obě stařenky myslí na špendlíkovicu a na špek, a na to, co si už nikdy před tú potforů, než dojde s tú kosú neřeknou   Protože také hlúpoty sa neříkajú...

Posněhává.

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

26.03.2020 16:15:12dát kritice tipVigan

Děkuju, Luzz.. 

26.03.2020 16:14:19dát kritice tipVigan

Kandelabr, vím, byla jsem moc on-line, děkuji ti...

26.03.2020 16:13:09dát kritice tipVigan

Lakrov, děkuji, místí a obecní, nářeční jazyk..tož střídám to no...

03.03.2020 22:54:12dát kritice tipLuzz

nevím, co bych... však víš :)

 

24.02.2020 23:11:29dát kritice tipKandelabr

Moc pěkná atmosférická miniaturka. Hezké, že se ti daří držet sladkobol na uzdě, je to dojemné, ale ne kýčovité, což je vždycky těžké vybalancovat. Osobně bych ubral na místě těch "zlých" příbuzných (hypotéka, čupr auto). To mi připadá trochu šablonovaté a povídka by se bez toho klidně obešla řekl bych.  Jinak fakt hezké. 

23.01.2020 13:56:20dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Líbí se mi to, má to hezkou náladu. Místy mě ruší střídání "nářečního"
a "popisného" jazyka -- je to jazykově takové nejednotné, ale zmíněnou náladu
to kupodivu nekazí.
Tip.
11.01.2020 10:47:42dát kritice tipVigan

Bix, last..děkuju vám..

Dales, děkuji moc za hezkou kritiku. Víš, já nepíšu úplně v cistém nářečí, to uměl jen Galuška, a přišlo by mi to teď, v dnešním světě, kde i má babička, 93 roků, umí s dotykáčem, takové "skanzenové"..ale rozumím tvé připomínce, děkuji ti za ni, a popřemýšlím o tom.

Spíše tím nářečím text prošpikovávám..vždy mi jde hlavně o příběh. Tož tak...

10.01.2020 22:35:211 tipů dát kritice tipDales

Pjekné to máš, děvčico, pjekné. Líbilo, a to zdaleka nejenom proto, že pocházím z rodiny, co žila/žije kolem osy Moravská - Tynec - Tvrdonice.

A teď vy, co nepocházíte ze Slovácka, přestaňte číst. Úplně malinkatá připomínka, až se stydím za to svoje hnidopišství, ale musím ti to napsat. Nářečím sice nemluvím, ale naposlouchané ho mám, dodnes tam dole občas pobydu. Opravdu nic ve zlém, je to pořád dost dobré, ale přece jenom ty nářečové věty máš často nekonzistentní, tahá mě za uši (ano, když čtu, tak jako bych to slyšel) ta standardní čeština, co ti tam proskakuje. Možná v tomhle aspoň trošku víc zapracovat, příště. Ano, vím, su jakýsi háklivý. Hodně zdaru a piš.

10.01.2020 16:06:05dát kritice tiplastgasp

To je taková krásná vánoční pohoda, jak z Nerudových arabesek. Ani odcházení nemusí být smutné, protože hlúpoty sa neříkajú.

07.01.2020 07:37:03dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Tak to bohužel chodí. Moc hezky napsané. T.

04.01.2020 12:38:39dát kritice tipVigan

Děkuju, Karle..

03.01.2020 19:38:08dát kritice tipK3

Smutné, něžné pohlazení. Přímo to jiskří tím světlem.

01.01.2020 09:49:26dát kritice tipVigan

Goro, ano, můžeš, děkuju moc...

01.01.2020 09:48:46dát kritice tipVigan

Děkuju všem za čtení.

Phil...asi ano, ale možná ta druhá tetička čekala, že ta první se zastavi i s vozíkem u ní, a nemusí ta rodina jenom poděkovat...za starost..není to jen o kostele..ukazovat se na odiv, hele, jak se staráme...nebo spíš nestarame..

Norsko, děkuju moc...

29.12.2019 23:12:53dát kritice tipNorsko 1

Kurňa, to je dobré. Dech vesnice, gde se všecí majú rádi, zavanul až sem

29.12.2019 21:18:24dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Mohla bych tvoji mini nominovat do soutěže PM? Děkuji za odpověď.

29.12.2019 18:25:46dát kritice tipEvženie Brambůrková

Až jsi mě dojala.

29.12.2019 16:34:231 tipů dát kritice tipKvětoň Zahájský

Hezké jak vždycky. Snad jenom trošku telegrafické, takové ratata... Chybí mi ta tvoje komplikovaná souvětí.

29.12.2019 10:48:462 tipů dát kritice tipPhilogyny

Já jenom, myslím si, že dcera by ji určitě na tom vozíku do kostela vzala, kdyby opravdu chtěla...nebo pracovnice charity...půjčujou pomůcky.  Jednou jsem poslouchala v Opavě ve svém oblíbeném kostele varhany a natáčela si tu krásu na mobil.  Přišla paní a tlačila vozíček se stařenkou.  Mluvily spolu posunkovou řečí, byly jsme tam tři a ta neskutečně podmanivá hudba... někdy si ji pouštím i s těmi vzpomínkami. Na některé věci nejde zapomenout.   :) 

29.12.2019 09:16:15dát kritice tipDiana

K zamyšlení, nejen vánočnímu...***

28.12.2019 23:22:45dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Vánočně dojímavé - od stařenek k micinkám :-)))

28.12.2019 22:55:28dát kritice tipKočkodan

Já se v podstatě opičím po Dannym – hezká atmoška.

28.12.2019 21:43:34dát kritice tipDanny

pěkná atmosféra, tip



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.