Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

život

30. 12. 2019
7
12
764
Autor
Dagmaram

Zip rozepnutý 

po knoflíku.

Pomalu

přecházim zebru

žeber.

Na zádech,

kde vystupujou 

lopatky, jsou

trochu hmatná

křídla.

 

Podlezu ty linky,

který říkaj, kam mám jít.

Sundám boty 

a šlápnu do mokrý hlíny.

 

Projede mi mezi prsty.


12 názorů

Dagmaram
31. 12. 2019
Dát tip

Srozumení děkuji. Moc mě to těší :-)


Dagmaram
31. 12. 2019
Dát tip

Kočkouši, fajn, žes přišel. Na lopatu nebo na lopatky:-)


srozumeni
31. 12. 2019
Dát tip

Krásně okřídlené...***


Kočkodan
31. 12. 2019
Dát tip

U tvého přechodu zebry žeber jsem se rád zastavil. Od toho okamžiku mě máš jako čtenáře na lopatě.


Dagmaram
30. 12. 2019
Dát tip

Ahoj Charlie, díky, zase napeču:-)


Dagmaram
30. 12. 2019
Dát tip Benetka

Benetko, jsem to já a taky třeba ty. Občas naprostou křídla každému :-)

Díky za zastavení :-)


Dagmaram
30. 12. 2019
Dát tip

Evženie to je milé, tip :-)

Já na zádech nikdy nespím, zřejmě z obavy, abych si je nepomačkala:-)


Dagmaram
30. 12. 2019
Dát tip

Ahoj  R.L. jsem ráda, že se líbí :-)


Lerak12
30. 12. 2019
Dát tip

Jo, při zemi. Mňam! A nezbyl ani drobek

(P.f 2020... vyrostlá*)


Benetka
30. 12. 2019
Dát tip

A to máš být Ty/Tvůj život?! Protože já myslim že můj! Ne nadarmo mi řiká KOPRETINKA MirAnděl... A Ona VÍ !!! ;)


Křídla cítím, jen když na nich ležím. To pak mohu někdy být jak v nebi. :-)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru