Já bych tam nic neškrtal..pocitovka je pocitovka.Nekrátit...nechat jak je :)

a2a2a - Tvoje kritika mě vždycky potěší - máš pravdu, možná by to chtělo proškrtat a nějaká slůvka vymazat nebo změnit. Ale tohle je skutečně spontánní básnička - skoro jsem ji neupravovala.. prostě bylo potřeba, aby to bylo napsáno, tak se to narodilo :c) děkuji Ti za to, že mě čteš, vážím si toho.

Dnes tě čtu po více než čtvrtroce znovu a napadají mně dvě věci. Tou první je má "redaktorská deformace" napovídající, že bych pár slůvek vyškrtl, tou druhou, že ten text zní tak spontánně, jakkoliv je znát, že byl pročesáván, že bych si připadal jako buran. A ještě jedna poznámka. Jde o poměrně dlouhý text a přitom monotématický, ale i s přispěním dobrého rytmického uspořádání je čtivý a vtahující bez jakéhokoliv škobrtnutí.

Jurášku - do nového roku nekonečné soupravy wagonků :c)

Bestyální epitaf.

Nekřičím.

Už jen významně mlčím....

TvonBG

Ano může, a k čemu by jí to bylo, kdyby nechtěla. A kdyby nemohla? Myslím, že může vždy, i kdyby jen do sebe. Vždyť v srdci je největší ozvěna. Dobrý rok 2021 s volnou kapacitou srdce.

a2a2a - a protože křičet může. A to je to podstatný - může... tak křičet prostě bude - a i třeba zbytečně. Někdy je to to poslední, co člověku zbyde - resp. někdy to tak vypadá, že je to to poslední, ale pokud křičím, žiju. A já žiju ráda, i když to někdy bolí, ale někdy to zase děsně těší. A pořád to baví :c) Díky moc za Tvoje zastavení a za Tvůj pohled na moje dílko.. jsi neuvěřitelně vnímavý. 

Tak brouzdám, jsem naměko, protože Vánoce a já si na ten sentiment nedám sáhnout. A čtu tvou báseň  říkám si, šťastná to žena. Prožívá bolest, křičí ji, ač tuší, že zbytečně, ale proč se vzdávat. Šťastná proto, protože se jí křičet chce.

***, tklivá a zároveň odlehčená 

přesně jak píšeš; a že škytne (alespoň)? no, možná jo ...  ale teď jsme, takže per to tam :-))

Teď tu ale jsem - co s tím uděláš...

(a má na to, něco s tím udělat, nebo zůstane snaha o posun a řešení ve tvé kompetenci ? Znám to - asi bohužel - takto)

květinko - ne víc než ty - a nápodobně :c)

Štírko - přesně - to bych si přála, až tu nebudu :c) Moc děkuji za Tvoje zastavení, které mě pokaždé nesmírně potěší. 

Jsi jedinečná, jsem ráda, že jsi :-)

Pokusila ses vypsat z toho nejožehavějšího ze všech pocitů... a to, co jsi napsala je jedna z xxx variant, které jsi napsat mohla... Stejně, jako když píšeme o lásce ... Ráda jsem se zastavila a početla si. 

Goro - moc Ti děkuji za zastavení - no já se snažím to dát do velikosti písma 14px, ale to už tu neexistuje - tak jsem měla všechny předchozí básničky.. vždy třetí řádku o jedno číslo větší velikost písma.. a bylo to přesně, jak jsem chtěla. Tohle je 14pt a dělá to tuhle hrůzu.. achjo.. no pokusím se na to nějak přijít. Ještě jednou moc děkuji, Tvoje návštěva mě potěšila. 

Ráda jsem četla, ostatně, kdo z nás by o podobném nepřemýšlel podobně?

Písmo třetího verše bych zmenšila.

akorát mi to kazí ta třetí řádka - chtěla jsem jen o jeden stupeň větší písmo - jako u předešlých dílek, kde je to takové decentní a vylezlo mi z toho tohle.. co bije do očí až příliš achjo

Lakrov - přesně to byl záměr - překvapit, takže se mi to povedlo, jups. A nemyslím, že bys nerozumněl - navíc umění je subjektivní záležitost tím pádem se jí rozumět nedá - jde o emoce a pocity - aspoň tak to mám já. A navíc - moje dílka moc za umění nepovažuji :c) Moc Ti děkuji za Tvoji stálou přízeň, za chuť mě číst a za chuť mi k dílkům něco napsat. 

Andělko - přesně tak to je a přesto svojí jedinečností leckdy dokážeme zázraky :c) Moc děkuji za čtení a ochotu mi k dílku něco napsat. 

Musaši - užívat rozhodně budu, to tak asi dělám pořád a moc děkuji za zastavení a za Tvoje písmenka :c)

Co s tím udělám ? Dám ti tip. Dokud tu jsi, užívej si všechno to, co by tě zajímalo, až tu nebudeš.

Je to pravda, jenom škytne a vykročí dál.