Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 434 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+18 neviditelných
Dějiny aneb Čágo belo šílenci
datum / id11.01.2020 / 502243Vytisknout |
autorZajíc Březňák
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
témaHistorické
zobrazeno439x
počet tipů13
v oblíbených0x
do výběru zařadilvk, Zbora, Gora,
Prolog

...a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani nářku ani žalu ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ (Zjevení Janovo 21:4)


 


Věnováno Francisu Fukuyamovi, autorovi světového bestselleru „Konec dějin a poslední člověk.“


 

Dějiny aneb Čágo belo šílenci

(část první: Dějiny)

 

v dětství byl život fajn

hned od začátku toho filmu

jsem věděl

že Titanic s velkou pompou

půjde ke dnu

 

a na to jsem se jako chiliasta těšil

s Y2K na krku

 

vždyť s konečným vítězstvím

coca-coly

právě skončily dějiny...

 

 

...11. září 2001

jsem přišel ze školy a díval se

na Doktorku Quinnovou

pak zatroubil obecní ponocný

uprostřed bílého dne

 

oznamoval, že:

maratónský běžec Čas běží dál

nic nevydrží věčně

a život je krok do neznáma

 

v životě každého člověka

je nutné vybojovat bitvu u Marathónu

ale taky tu u Thermopyl

Hirošima není Nagano...

 

 

pak znovu zatroubil obecní ponocný

znělo to jako troubení polnice z Apokalypsy, Zjevení Janova

a já byl dojat:

 

neboť všechno, co je

už přede všemi věky pominulo

a mně právě začala puberta

 

 

(část druhá: Čágo belo šílenci)

 

jak jsem rostl, vzrůstala i má samota

až...

 

...přišel jsem do Getsemanské zahrady

modlil se ke svému Otci

v té slabé vteřině jsem plakal

protože mě Jidáš

nejsilnější z mých přátel

 

zradil...

 

 

tak dlouho jsem pro Římany stloukal kříže

tak dlouho jsem jiným jámu kopal

teď se modlím

 

protože jedině v modlitbě

je přítomnost

jako pravěká moucha v jantaru

 

 

aby každý den stál za to

vleču svůj kříž na Golgotu

ohlížím se přes rameno

a vyčkávám odjezdu parníku snů

 

nabízím všem přetékající pohár:

žízním, tedy jsem




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

16.01.2020 18:42:251 tipů dát kritice tipZajíc Březňák

Goro, děkuji za vytrvalou přízeň. Próze bych se chtěl věnovat více, ale asi na ni nemám dostatek trpělivosti. Zajímavé je, že v úplných počátcích (ještě na gymnáziu) mi próza šla lépe než poezie. V Jabkenicích bych možná dnes něco málo změnil.

16.01.2020 18:12:19dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Zajíci, souvislost s Titanicem tu skutečně máš, při délce básní a mnoha námětech v nich jsem si hned nevšimla...

S prózou to také zkoušej, tvůj příběh o kamarádovi se mi hodně líbil, mám za to, že lavíruješ někde mezi... , pokaždé něčím překvapíš :-), třeba tvé Jabkenice byly pro mne objevné.

16.01.2020 16:14:58dát kritice tipZajíc Březňák

Děkuji, Zboro.

16.01.2020 16:09:06dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Za málo, Jirko, Zajíce taky sleduju, přijde mi mile kontroverzní...

16.01.2020 15:51:21dát kritice tipa2a2a

Honzo, děkuji, ten Zajíc si to zaslouží, má různé básně, často se netrefí, ale když ho něco opravdu štve, umí to pojmenovat. 

16.01.2020 15:44:40dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Dávám výběr za a2a2a ... a vlastně asi i za sebe.

14.01.2020 12:14:53dát kritice tipZajíc Březňák

Danny, děkuji.

14.01.2020 12:14:13dát kritice tipZajíc Březňák

vk, děkuji za čtení a výběr.

13.01.2020 22:35:02dát kritice tipDanny

pěkné biblické obrazy.

13.01.2020 22:10:28dát kritice tipvk
redaktor poezie

 pravěká moucha v jantaru

13.01.2020 13:29:49dát kritice tipZajíc Březňák

Trojorte, děkuji.

Goro, také bych si uměl představit formu prozaické miniatury. Odjezd parníku snů v závěru je odkaz na samý začátek básně, cílem je vytvoření jakéhosi rámce. Děkuji. 

a2a2a, pokusím se obhájit: sloka začínající veršem "v životě každého člověka" se vztahuje ještě k předcházející části. Je to vlastně pokračování onoho "oznámení" obecního ponocného. Měl jsem ale patrně použít uvozovky nebo kurzívu, aby to bylo jasnější. Ta část byla původně uvozena slovy "což vlastně mělo znamenat, že." Závěr je podle mě také na místě, první verš odkazuje na tu Gellnerovu báseň o přetékajícím poháru-srdci. Má to znamenat asi tolik, že moje "srdce" je tady pro kohokoliv, kdo o ně projeví sebemenší zájem. Ten poslední verš asi není třeba nijak vysvětlovat, i když ten odkaz na Descartese může působit jako plané mudrování, stejně tak by tam mohlo stát: "cítím, tedy jsem," což je v každém případě sporné tvrzení. Je tam však také odkaz na evangelium, kde tuším u Marka Ježíš na kříži pronese zcela jednoduchý výrok: "žízním", který lze samozřejmě vykládat různě. Podstatná je však také osobní rovina, tvořící protiklad a doplněk předchozího verše. Poslední dva verše považuji za důležitou součást svého textu. Aby druhá část textu nepůsobila příliš velikášsky, je pojmenována, tak jak je pojmenována. Snažil jsem se i o práci s kýčem, proto ten Titanic. Jinak děkuji moc za čtení.

Požadovaný záznam nenalezen, také tobě děkuji za čtení.

Elína m., děkuji.

Všem ostatním čtenářům také děkuji za návštěvu.

 

13.01.2020 09:43:41dát kritice tipelína m.

Mně se to moc líbí. Jako by to tvoje ruka psala tak nějak sama od sebe.

12.01.2020 20:04:25dát kritice tippožadovaný záznam nenalezen

První sloka je fajn.

Jako celek... mi tam toho spousta vadí, ale připadá mi, že v tom všem je nějaká fascinace, upřímné zaujetí... Něco v tom je. To je asi to hlavní.

12.01.2020 10:39:21dát kritice tipa2a2a

Rozhodně hezké verše a dal bych jako redaktor výběr, třebaže bych určitě vypustil třetí sloku, začínající ...v životě každéh člověka... a pak úplně poslední dvojverší. Tyto dvě části mají zřetelný tvar úvahy a zbytečného mudrování. Vypíchl bych však verš ...Hirošima není Nagano... Ale znovu podotýkám, pro mne krásné verše.

12.01.2020 10:06:00dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Filipe, tvůj rukopis je dobře rozpoznatelný, což beru jako plus. V případě této básně bych si uměla představit formu miniatury prozaické, alespoň v první části. Druhá je duchovněji zaměřená, nejvíc se mi z ní líbí ta prostřední o mouše v jantaru, to je hezké... odjezd parníku snů mi do poslední moc nesedne... ale z tvých básní pokaždé cítím opravdovost, také zajímavé prolínání osobní roviny s historií či náboženstvím... tip.

12.01.2020 09:11:47dát kritice tiptrojort

...jsi...



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.