Na Písmáku publikuje 51 tisíc autorů, 452 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

O čaji
datum / id18.01.2020 / 502422Vytisknout |
autorThea v tramvaji
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno796x
počet tipů14
v oblíbených0x
O čaji
Když jsem byla nemocná,
tvářili jste se ustaraně.
Zvedli jste mne 
a posadili na přebalovací stůl,
který byl potažený koženkou,
co se přilepila na zadek.
Dobře si pamatuju ten sešit,
kam jste mne zapsali,
aby se na mne v té frontě
nezapomnělo.

Ve vzduchu létaly bacily, 
vážnost a strach.
Paragraf - co to znamená?
Asi něco jako inkaso.
Nebo sporožiro.
Nevím co to je, 
ale pokud to máma má, 
tak je to určitě dobře...

Už jdeme! Jsem na řadě,
já a moje chřipka,
díky které mne berete do náručí.

(Zadek se s mlasknutím odlepil od koženky.)

Čekali jsme dlouho,
ale stálo to za to - 
říkám si po mnoha letech,
ve svém bytě
a vařím 
čaj.



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

04.03.2020 18:55:06dát kritice tipAFRODITA

***, lehkost, vtip, moc mě bavíš:))

30.01.2020 09:00:11dát kritice tipThea v tramvaji

Díky! Krátila jsem co to šlo a možná to časem ještě víc šmiknu :) 

29.01.2020 21:37:49dát kritice tipchuan

na môj vkus dlhé, ale nie prvoplánove, TIP

29.01.2020 13:31:19dát kritice tipclovrdik

Hezký, jednoduchý, s myšlenkou na konec .... příjemný čtení ...

29.01.2020 13:04:31dát kritice tipThea v tramvaji

Stírko to vypadá, že jsem si ten tip u tebe dobře vykecala :)))) Díky :)

29.01.2020 11:58:30dát kritice tipŠtírka

Diky, mile SkoroInkaso... Vysvetlila jsi mi to skvele...!

29.01.2020 09:30:13dát kritice tipThea v tramvaji

Jo a tím jak jsem je nelogicky naskádala na sebe, tak tím ukazuji myslím přesně, že v tom má dítě guláš a vůbec netuší, co znamenají :)))

Když jsem se měla narodit, moje segra chtěla, abych se jmenovala právě to Inkaso. Taky to někde slyšela a byla tím slovem úplně pohlcena! Byly ji 3 roky :)

29.01.2020 09:27:18dát kritice tipThea v tramvaji

Štírko tam je právě krásně vidět, že to dítě vůbec netuší co to je. Vypsala jsem slova ze svého dětství, která mne trochu děsila i fascinovala zároveň - inkaso! Šílené slovo z dospěláckého světa! Paragraf - to samé! Proto to tam píšu. Já ty slova totiž kolem sebe slyšela, byly součástí mého dětství a proto jsem je zachytila i do vzpomínky z čekárny u doktora. Prostě tam patří :) Ale děkuji za názor :)

28.01.2020 14:36:26dát kritice tipŠtírka

Pasáž s paragrafem mi nesedí, protože co tam popisuješ se nehodí do vzpomínek dítěte - a ještě k tomu malého... Co ono asi ví o inkase či  sporožiru ...kam si jako ten paragraf zařazuje... Kazíš si tím dojem z pěkně podaného a uvěřitelného příběhu....

19.01.2020 14:22:38dát kritice tipPhilogyny

Nahodilo mi to, jak jsem byla nemocná a bylo mi zle. Malá holka. Seděla v trolejbusu (ta opovážlivost) ... napadli mne, že neuvolním místo. Asi proto raději míjím veškeré dopravní prostředky. Na nemocenské jsem naposledy byla, když čekala dítě. 

19.01.2020 12:19:50dát kritice tipThea v tramvaji

Děkuji za komentáře a za postřehy! ;)

19.01.2020 07:07:56dát kritice tipbásník pepík

A pak mě napadlo, že vůbec vzpomínat nemusim. Začal jsem to zkoušet, měsíce, roky a - nakonec mi bylo líp. Dospělost je nuda, dobrá tedy, ale už bych neměnil. Stejnak bylo všechno tenkrát jinak. Dnes žijeme dobu, kdy emoce vlastně nepotřebujeme, spíš si jimi sami jen škodíme. .

 

19.01.2020 00:12:451 tipů dát kritice tipZbora
redaktor poezie

Vidím to podobně jako Tlamánek. Osobně mi ale nesedí prostřední pasáž s tím paragrafem. Připadá mi zbytečně navíc. Báseň podle mého nikam zajímavě neposouvá, jen ji rozmělňuje.

Místy je text také dost dořečený, jakoby v něm panovala jistá nedůvěra ve čtenářovu pozornost: aby se na mne v té frontě čekajících nezapomnělo. Už jdeme! Jsem na řadě... 

Pasáž s opakujícími se zájmeny (kam jste mne zapsali, aby se na mne)  by se taky dala vyřešit jedním veršem.

A poslední verš je značně na sílu. Je v něm průhledný ten tah na bránu emocí.

Velmi dobře rozumím tomu, že u těhle popisných básní, které jsou formovány jako konkrétní mikropříběh, je neskutečně těžké závěr vybalancovat tak, aby působil taknějak mimochodem, ale zároveň textu přidal naprosto jasný přesah. Tady bych prostě s těma emocema zkusil asi trošku ubrat.

Pro mě je kvůli tomu zabitému závěru finálem spíš tato drobná pasáž, která je nádherně procítěná: já a moje chřipka, díky které mne berete do náručí. 

Tvá báseň se mi samozřejmě líbí, přitahuje mě, jinak bych se u ní nezastavoval na tak dlouhou dobu, ale připadá mi trochu odfláknutá. I když, kdo ví? Tyhle silné okamžiky z dětství je vážně hrozně těžké zpracovat bez jistého patosu...

18.01.2020 23:00:05dát kritice tipKočkodan

Tvoje dílko mi chutnalo, nebyl to slabý čajíček. Spokojeně jsem si mlasknul. úsměv (snad ne kožen(kov)ý)

18.01.2020 22:12:07dát kritice tipDales

V dospělém věku se mně dařilo vyhýbat se doktorům jak čert kříži. Ale tys mně připomněla, že kdysi jsem taky byl  párkrát odlepen, díky. 

18.01.2020 21:47:51dát kritice tipTlamánek

Líbí se mi, jak je to čistě popsané, mám to tak rád. Tip



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Pismak.cz 1997 – 2021, provozuje Dobrý spolek, pravidla Školy v přírodě Letní dětský tábor