Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 442 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Korálka
datum / id19.01.2020 / 502451Vytisknout |
autorbixley
kategorieMiniatury prozaickéDalší dílo autora
zobrazeno496x
počet tipů13
v oblíbených0x
Prolog

Tematický den: Den zúčtování


 


Můj život je v podstatě jakási kontinuální šikana

Korálka

Jako o každé velké přestávce si i dnes Bára vytáhla z aktovky pytlík, ve kterém měla korálky a silonovou mit na navlékání. Byla to činnost, u které dokázala sedět celé hodiny a přinášela jí radost. A velká přestávka byla ideální na navlečení alespoň jednoho náramku.
Už si dávno zvykla na posměch svých spolužáků, kteří ji častovali různými jmény, nejčastěji jí však říkali Korálka. Kluci jí vždycky část korálků sebrali, schválně je kutáleli po třídě a cvrnkali do nich jako do kuliček, holky se jí vyptávaly, pro kterou opičku v zoo to bude a další nesmysly. Naučila se vůbec si toho nevšímat a jen navlékat. Mlčet.
Dnes si donesla červené a žluté. Většinou si vybírala méně jasné barvy, bleděmodrou, růžovou, tyrkysovou. Ale dnes slunce od rána tak krásně zářilo, že se rozhodla pro žlutou. Žluté kuličky svítí jako to sluníčko, říkala si.
Jakmile je ale spolužáci uviděli, hned se do ní pustili.
„Helé, dneska má žlutý, jenom aby nedostala žloutenku!“ zařval Ondra a všichni řičeli smíchy.
„Ale prosím tě, žloutenku, to ne, ta určitě dostane žlutou zimnici, ta je mnohem horší,“ přidal se Vašek a už to jelo.
„Zimnicé, zimnicé, já jsem žlutá zimnicé!“ ječel Patrik a teatrálně drkotal zuby.
Ostatní kluci to po něm začali opakovat.
Ani holky nezůstaly pozadu. „Hmm, to se špatně léčí, ta žlutá zimnice,“ prohodila Adélka.
„No, a člověk při ní musí bejt na samotce, aby druhý nenakazil,“ dodala Johanka.
„Jasně, dáme ji na samotku,“ hbitě na to zareagoval Martin.
„Na sa-mot-ku, na sa-mot-ku,“ začala skandovat celá třída.
Bára dělala dlouho co mohla, aby si jejich povykování nevšímala. Ale když začali pokřikovat slovo samotka, vybavila se jí scéna z jednoho filmu, kde pacientovi dali svěrací kazajku a zavřeli ho do vypolstrované místnosti. Najednou se v ní spojil strach a vztek a celá její duše v duchu křičela: Na samotku nééé!
V nastalém zoufalství nevěděla, co má udělat. Ale pak ji něco napadlo. Spolyká všechny žluté korálky, ať už to skončí. Zúčtuje s posměchěm už navždy. Vzala jeden ze žlutých korálků a spolkla ho. Byla až překvapená, jak jí to šlo snadno. Když měla poklnout nějakou tabletku, dělalo jí to problémy. Korálek měl na rozdíl od tabletky aspoň půl centimetru v průměru a zmizel v ní jako nic. Začala tedy polykat další.
„Co blbneš?“ vyhrkla Adélka.
„Týjo, vona se fakt zbláznila,“ komentoval to Martin.
„Paní učitelkó, ona polyká korálky!“ volala vyděšená Johanka.
Učitelka přiběhla do třídy. „Proboha, vyplivni to, co to děláš?“ snažila se Báře domluvit.
Ta ale na nic nedbala a v polykání pokračovala.
„Proboha, zavolejte někdo sanitku...“




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

24.02.2020 08:09:10dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Děkuji Lakrove a srozumeni. Tobě za tip taky díky, kvaji.

14.02.2020 07:36:20dát kritice tipsrozumeni

Také to z dětství znám z té horší stránky. Pěkně napsané...*****

11.02.2020 16:37:28dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Korálka by vlastně mohla být jakýmsi "prototypem outsidera", z něhož se možná nečekaně vyklube "významná postava" (což jí přeju).
11.02.2020 16:32:32dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Tobě také děkuji, lastgaspe.

11.02.2020 16:28:11dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, Lakrove. Zakončila jsem to záměrně do ztracena, aby mohl čtenář přemýšlet, jak se to mohlo vyvjíjet dál. Ale máš pravdu, pokračování by to asi chtělo.

11.02.2020 16:08:56dát kritice tipLakrov
redaktor prózy
Zaujalo mě to hned od začátku tím pohledem do (ne vždy přátelského) dětského světa a až do konce se to dobře čte, jen mi připadá, jako by ten příběh (o němž si po celou dobu myslím, že bude přinášet nějaké ponaučení nebo aspoň vtipnou pointu) byl ukončený příliš náhle. Jako by měl mít ještě pokračování...
11.02.2020 11:39:03dát kritice tiplastgasp

Emoční příběh autorky ukazuje na adolescentní suicidální chování dívky neurčitého věku v úzce vymezeném školním prostředí. Příběh, ukazující na závažnou situaci v ochraně dětí před nebezpečím šikany by zasloužil širší záběr, třeba související poměry vztahů v rodině. Poukaz na tento společenský problém je hoden uznání. Tipuji.

10.02.2020 10:57:46dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky za tip, johanno.

02.02.2020 14:42:41dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Taky jsem to četla, vesuvanko, bohužel.

02.02.2020 14:30:19dát kritice tipvesuvanka

Pěkně napsané a smuné. TIP... Šikana je bohužel čím dál častější jev (také jsem někde už dříve četla, že dokonce i ve školkách). 

24.01.2020 18:38:05dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

K3 + bixley, díky a avizuji

24.01.2020 14:43:50dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Jistě. :-)

24.01.2020 13:51:12dát kritice tipK3

Renato, jestli jsi pro, nominuji do PM.

23.01.2020 20:22:22dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky za tip, fialko.

21.01.2020 13:13:02dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Karle, s těmi pořady máš pravdu. Prý je šikana už ve školce. Dík.

21.01.2020 13:04:58dát kritice tipK3

Zajímavé a dobře napsané. S otevřeným koncem. Ta šikana, zdá se mi, že se rozrůstá a šíří čím dál víc. Nebo se o ní jenom víc mluví? N vině jsme asi my všihni. Laskavé pořady pro děti ubívají, nahrazují je kreslené komedie, kde se všichni mlátí...

20.01.2020 20:31:35dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Máš pravdu, Evži. Dík.

20.01.2020 20:08:36dát kritice tipEvženie Brambůrková

Děti dokáží být kruté.

20.01.2020 11:44:43dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Dík za porozumění.

20.01.2020 11:43:48dát kritice tipAlegna

dojemné, smutné*

20.01.2020 07:26:52dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Revírníku, to určitě. Dík.

20.01.2020 07:24:30dát kritice tiprevírník

Dobře napsáno. Ano, i pominout na rozumu se dá ze šikany.

20.01.2020 06:39:32dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, Andělko.

Kočkodane,máš pravdu, ale byli v přesile...

19.01.2020 23:19:49dát kritice tipKočkodan

Vskutku nečekaný závěr. S nadsázkou bych dodal, že měly ty korálky spíš posloužit k zacpání pus spolužáků.

19.01.2020 22:37:47dát kritice tipAndělka1

***

19.01.2020 21:12:25dát kritice tipbixley
redaktor prózy

Díky, Ireno, bohužel jsem v dětství šikanu taky zažila vím, jaké to je.

19.01.2020 21:07:29dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Korálku dohnala šikana až k sebepoškozování...

Renato, být učitelkou, první, co bych udělala - vytrhla Báře tu krabičku...

Smutné, a tak hezky to začíná!

Díky za další, tuším již sedmý příspěvek k TD!



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.