Jdu

A uvnitř sebe mám mé tajné místo

vezmu tě s sebou, jestli chceš snít

je tam vždy potichu a taky čisto

jako když v neděli uklidíš byt.

Jen stačí vynést ven ty koše se smetím

které se naplní přes týden vším

v čas uschlou květinou a prachem stoletým

slovy i mlčením nad sklenkou vín.

A oči budou jak umytá okna

pohlédneš na mne já shořím jak stín

polibek s tebou ten vypiju do dna

nevím, zda loučit či vítat se smím.

A ruce zamíří letět jak ptáci

z objetí do výšek, kde je tvůj pas

tam kde se prostor můj do sebe ztrácí

jdu k tobě po mostě tenkém jak vlas.