Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 438 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+17 neviditelných
záznamy
datum / id06.02.2020 / 503020Vytisknout |
autorMandragora1
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
zobrazeno441x
počet tipů14
v oblíbených1x
do výběru zařadilatkij,
záznamy

kolegyňa, ktorá mala málo fotiek
z detstva, si jednu z nich opatrovala
ako svätý obrázok, dokázala sa na ňu
dlho a uprene pozerať
ja som tie svoje rozdával priateľkám
mali snáď z detstva fotky Indiáni?
„samozrejme, že si ju môžeš nechať”

možno je to tým, že som sa narodil
v septembri, v mojich najrannejších
spomienkach je sneh, zakrýva úplne
všetko, môžem v ňom vytvárať
stopy, ale iba tak ako plachetnica
rovnaké ticho aj obzor

neskôr stáli na dvoroch prašiaky
sme predurčení k akrobacii
hojdať sa, visieť dolu hlavou
vrastať do vlastného detstva
bez jediného záznamu

nebola to duša v náboženskom zmysle
iba pocit, že vlny vznikajú vnútri
ani pocit či vnútro, skôr milosť
útecha a svetlo, nedalo sa to rozbiť
ani vyhnať, mohol si ísť k rieke a túžba
ponoriť sa tam už čakala




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

06.03.2020 03:11:17dát kritice tipJarodějka

Souhlasím, že fotky vykrádají duše. Nikdo nám nevezme otisky andělů ve sněhu, kteří se narodili v září.

Děkuji za momentky z dětství. Zas o  důvod méně fotit malé děti :o)

18.02.2020 17:41:43dát kritice tipa2a2a

I já děkuji za zpětnou vazbu. Určitě bys časem objevil další možnosti, ne nadarmo jsem napsal, že vím, jak při psaní působí emotivní rozpoložení.

18.02.2020 16:59:42dát kritice tipMandragora1

Ďakujem každému za čítanie, komentár, tip...

a2a2a Tebe si dovolím osobitne, za skvelý komentár a potrehy. Prvá strofa obsahuje materiál, tému, ktorá vo mne askosi "spustila potrebu slov" a keď som si čítal Tvoj komentár, tak si to teraz viem predstaviť aj bez tejto prvej strofy, teraz viem, že som to mohol podať inak ten začiatok, alebo tak ako navrhuješ, úplne bez prvej strofy, skrátka od témy, čo vyvolala potrebu slov som sa mohol odpútať skôr, alebo ju pretaviť ešte inak.

Ešte viac ma ale prekvapil Tvoj postreh, že by posledná strofa mohla byť bez prvého riadku (prípadne celá tak prečistená, ako navrhuješ) a keď to píšeš, tak to zrazu naozaj vidím, je to niečo, čo by som naozaj nebral do úvahy, že by to mohlo byť aj bez toho prvého riadku, akosi som si na ňom zakladal, a to aj tým, že som ním istým spôsobom odkazoval na prvú strofu a teda som bol totálne slepý k iným prípadným možnostiam.

Za Tvoj komentár Ti veľmi ďakujem a vážim si ho, ďakujem za Tvoj čas, námahu, za chuť podeliť sa s postrehmi, ktoré mi naozaj ukázali niečo nové, niečo, čo by som si bez Tvojho čítania nepredstavil.

18.02.2020 11:25:22dát kritice tipa2a2a

Báseň, která v dobrém provokuje k zamyšlení, protože neoplývá jen čtenářsky prvoplánově vděčným tématem - návraty do dětství, které je zde jen odrazovým můstkem k hlubšímu promítání do současnosti i za náš obzor, ale i krásnými lyrickými obrazy, jako jsou ty o plachetnici, tichu a obzoru, vrůstání do vlastního dětství bez záznamu a nebou touze ponořit se. Za sebe bych se obešel bez první sloky, je zbytečně popisným vstupem, protože tu úlohu dobře plní a také razantněji sloka druhá a také si umím představit poslední sloku bez prvního řádku. Ta poslední sloka je nabitá miniúvahami a trochu víc čistoty" umožní nejen více vyniknout sloce samotné, ale tak trochu zazní i jako závěrečný gong. Jen pro ilustraci, jak by se to líbilo mi, ale rozumím tomu, jak při psaní působí emotivn rozpoložení. Tak či onak krásná báseň.

Iba pocit, že vlny vznikajú vnútri,

či skor milosť,útecha a svetlo,

nedalo se to rozbiť ani vyhnať,

mohol si íśť k rieke a túžba

ponoriť sa tam už čakala.

 

 

10.02.2020 17:47:05dát kritice tipzvedavec

Mandragora, pre mňa pekné a všeličo mi pripomína :)

07.02.2020 16:47:25dát kritice tipelína m.

Mně se líbí začátek básně. Ptáš se, jestli snad měli fotky z dětství Indiáni. Měli. Já mám z dětství hodně fotek Indiánů a na některých těch fotkách jsem i já. 

Dávám tip za začátek básně, ten konec je už příliš filosofický na můj vkus.

 

07.02.2020 10:12:32dát kritice tipMusaši

Ale ono je dobré mít aspoň nějaké fotky z dětství, protože paměť nás může často klamat. Mnohé vzpomínky si přizpůsobíme v hlavě až příliš svým představám a názorům a když se pak někdy setkáme se starou fotkou, na které jsme, a kterou jsme ani neznali, moc se dívíme, že vlastně všechno bylo poněkud jinak, že všechno vypadalo jinak a taky my jsme vypadali jinak.

06.02.2020 16:00:19dát kritice tipatkij
redaktor poezie

Neopakovatelný rukopis. Pěkné .



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.