Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSto roků samoty
Autor
Joseman
Nedal bych za tebe, můj milý
ani grešli zlámanou
A to jsme spolu drahnou chvíli
přišel čas se z místa hnout
Vím, žádná doba není lehká
a pro tu měls ty vždycky cit
Tam, kde se černá s bílou setká
v šedi ztrácím snadno nit...
už nechci být
V ulicích největšího města
kde po nárožích vítr svál
květiny zvadlé jako nářek,
který plnil prázdný sál
Ještě je na kameni kámen
a my dva museli se splést
to raděj zůstat tichým bláznem
a prstem dotýkat se hvězd
Nedal bych ze tebe můj milý
ani pěťák odřený
vím, svět není černobílý
nehledám ráj na zemi
Ač nerad, vezmu sám svůj náklad
půjdu ten omyl napravit
Až uslyším z tvých úst "co naplat",
které nedalo se skrýt
a bude znít
V ulicích největšího města
kde po nárožích vítr svál
květiny zvadlé jako nářek,
který plnil prázdný sál
Ještě je na kameni kámen
a my dva museli se splést
to raděj zůstat tichým bláznem
a prstem dotýkat se hvězd
to raděj zůstat tichým bláznem
a prstem dotýkat se hvězd