Sbírka – Naděje 2010

Sbírka – Naděje

 

 

Poctivý kůň

 

Poctivý kůň, co tlačí svoji káru.

V slunečném létě i v zimě, ve zmaru.

Jeho mysl jeho ohlávkou,

možná i jeho zlou nadávkou.

Je to kůň, který svého pána miluje

a rány svému tělu daruje.

Nezdobí ho ohlávka, je to dobrák, to není nadávka.

A jak to u dobráka chodí, svět je zlý

a to poctivého koně zabolí.

 

 

 

 

 

 

Sněženka

 

Jako sněženka na konci zimy

tancem vítá jaro, je spanilá, líbí se mi.

Ukazuje krásu v nevlídném čase

zůstává sama sebou, jiná nedělá se.

Umí na sebe vždy upozornit a

proto na ni chci vzpomínky mít.

 

 

 

 

 

Barbie panenka

 

Vystřižená fotka panenky barbie.

Snad symbol ženské krásy?

Umělá panenka, že dobře vypadá, z toho nic nedělá si.

Dětské prstíky ji dotvořily do nejlepší podoby,

sama neví, že dětství je nejlepší období .

Je dokonalá ze všech stran, vše kulaté zarovnané do všech stran.

Sama je všemi obdivovaná pro svoji krásu, proto v kráse hledá svoji spásu .

I já chtěl bych takovou panenku mít, ale nevím, jestli bych si ji mohl dovolit.

 

 

 

Závodník

 

Vždy jezdíš na plný plyn, máš rád, když čáru přejede tvůj stín .

Bereš od života všechno, snad až příliš, proto od druhých obdiv sklízíš.

Jako by ti chyběla odměna, v prohře a ve výhře roste tvoje proměna.

Pro proměnu trvalou a rostoucí musíš si občas natlouci.

Jsi závodník a to není zrovna málo, znáš úspěch i dřinu a o tom se ti vždycky zdálo.

 

Beruška

 

Žila beruška na palouce snad kousek v lese, nebudu vás nudit, nebojte se. Protože je sličná slečna, je od přírody užitečná. Ráda si vychutnává své oblíbené mšice, je přelétavá, život je změna, chce poznat více. Umí se i stydět, je přitom celá červená, je upřímná, bezelstná, to se dnes moc nevidí, to něco znamená. A proto jí pán Bůh namaloval tečky černé. Červeným kabátkem a tečkami s nápisem neoděvné. Ukazuje světu svůj barevný půvab. Pán Bůh je mistr, vytvořit něco tak milého bych sám nezvládl.

 

 

Čas s tebou

 

Čas stravený s tebou je

je hlazení pod duši.

Ostatní nic netuší

Proč věci krasné jsou

jen dílem okamžiku

byvá po nich smutek i vzliku

 

 

Samota

 

Tu díru nikdo nezalepí.

Tu díru nikdo nemá nikdo rád.

Tu díru nikdo memiluje

Je jak falešný kamarád.

 

 

 

 

Co nejvíc bolí

 

Neopětováná láska

Sklamaná důvěra

Nenaplněné sny

Život bez smyslu

Zrada od přátel

 

 

Pro lásku

 

Budˇ pro mě, řeka která mnou protéká, bud stepí tichá i daleká.

Máš i svá zákoutí i tajná místa. Pošeptá mi je? Jsi si mnou jistá.

Budˇmi pramenem z kterého voda vytéká. Vím, že objevit ho je cesta dlouhá i daleká.

Je průzračná i chladívá a uvnitř čistá. Neztratíš moji lásku to si budˇ jistá.

Chci tu řeku pomalými doušky polykat.Je vroucí i proudivá proto jí mám také rád.

V té řece chci se ukájet stále. Neomrzí a nehněvá se stále.

 

 

 

 

 

Jsi moje zlato

 

Někdy nesmělá dívka havraních vlasu

upsal bych vše pro její krasu

Nohy má neposedné je to hbitá lanka.

Boky amfory vykroužené uvnitř je tajná schránka.

Prsa má jak rajská jablíčka.

Rád bych jí líbal na šíji i na vička.

Přeji si poznat celou její krásu.

Pohladím i polechtám jsem celý v úžasu.

Její bříško je vykroužený talíř.

Nikdo by ho nevystihl tak přesně jenom snad malíř.

Ústa motýlí schon

Jazyk jak dlouhý zvon

Oči hnědé uhlíky

Kvůli nim snad přestanu jist rohlíky.

Umí se usmát a radost najít

Ptám se kam až jsem schopen k lásce k ni zajít

Má ruce studené a plné něhy

Uchopím ji hned vdyť láská přeteká daleké břehy

 

Čistá láska

 

vím že moje laska žada a moc

snad anděl přijde mi napomoc

snad pro ty nesnaze

bude přati naší odvaze

Budu prosit Boha za milost

neztratit ten nejkasější skvost

ty jsi se mi do duše dostala

a píseń libou zahrála

Vím že s tebou chci opravdu být

i když vím že můžeš i odejit

A ta slova lasky ve mě zůstava

pro slova ty drahy má drahá

 

 

 

Na tisíc usměvu pro tebe

 

Nebe odhalilo svou velikost a skvost

mam ho pro tebe a pro radost

odstíny pocitu a barev

i směsici barevnich oblázku

usta vašně a smutku

a tisice polibku roseté pocelém těle

některé odvažné a také nesmělé

Prosím bud, dívka meho života jen ty

at nerozhoduje jiná porota

Jen ty maš srdce a to ti poví

Co je laska je ryzi? nebo dvoji?

Láská věří a zůstavá

Laska bojuje ta se nevzdavá

 

 

 

Podzimní zahrada

 

Podzimní zaharda

listí, které opadá .

A studený výtr chladí tvoje nohy

ptáš se sama, kde najdu svoje vlohy.

Snad najdu sama sebe, čas mi plyne

a mé srdce k novým věcem tíhne.

Vždýt každy strom má své plody

věřím iI nevěřím na náhody?

Ale Bohu nám své kořeny

věm není proměny.

Když pada listí

chcem před mím

stanout čistí.

 

 

 

Oaza

 

přes hohy a oceany laska je s námi je tu s námi

v srdvci písen nosím písen i touhu žvěst o víře a naději

kde jste lidé kde jste se podeli

 

Tajemná hladina

 

Tajemná hladina

ptáš se kde to začíná?

Kde začína její břeh?

Má dost síly stací ji dech?

Vše se v okamžiku se změní,

může zůstat v osamění?

Brána vedoucí k jezeru.

Najdu zlatý klíč než se proberu?

Na krku mám zlatý klíč, víš ty

slova jsou jako petrklíč.

 

Kdo se do té vody zadívá?

 

Jsi..

 

 

Byla jsi mou svící byla si mou stuhou

lásko s tebou bych přešel mlhou.

Byla jsi orosenou trávou vždy

a dřaždící dychtivou a hravou.

Upřímou a milují,

láskou hřejivou a tulící.

Nečekou slzou,

poslední hvězdou zatoulanou.

Snad né poslední

Mé červánky na obloze ze slov o laské upletené

ne tak stroze.

Jsi můj měsíční svit

ach lásko bude líp?

 

 

Otázky..

 

Na miliony otázek položím na ti na bříško.

Oblazek do ruky srdíčko má lásko, mé zlatičko.

Oblázek se chvěje na těle

snad tě láska zahřeje.

Přijde a odejde něco po ní zbyde?

Ach mi lidé co s tím naděláme

pramen naděje od nás někam plyne.

Vím nevím v kým se shlídne.

Neuteč mi daleko

nenašel bych tě

 

 

 

Živoj je baliček karet

 

živoj je baliček karet

 

nikdy nevíš kdy se ti zhroutí svět

 

vikdy nevidíš no dokud se do něj neponoříš

 

 

 

Čekaní na lásku

 

Doufáni že přijde a vyžene smutek

Prozáři temnotu a osvití duši jak blesk.

Někdy nečekáš, že vzplane neočekavaně a toužebně

Znova se se dáš přemoci někdy se nejde bránit není pomoci.

Přemoci se láskou a člověk cíti objetí srdce.

Se štěstí málem rozletí snad i pukne.

I slzy se řinou kam až naše oči nevzhlídnou

ach Bože

 

Chvála

 

Když tě Bože chválím

do srdce mi příchazi touha ti být blíž.

Nechci o ní přijít pro tento okamžik.

Nechám se prosvitit tvoji láskou a

setkat se s tvojí blizkosti.

Ty okřeješ moje srdce

ztišiš moji duši před tebou.

A vidím svět tvýma očima.

Ty přichaziš a citím tvoji přítomnost

a radost která příchazi od tebe

kousek nebe dotklo se mé duše

 

 

Intimita

 

Někdy jsou naše slova falešná

řici tak vznešená slova .

Povědět je jazykem andělu

a dotknout se milujiciho srdce.

slovy někdy nestači povědět

to co říka naše srdce.

 

 

Pozvedni mě

 

pozvednu tě víš do oblaku nebeské slavy

uvididíš věco nebeské a andělské

olakem slavy zahrnuji tvé záře a ruce neochabou

a paže neklesnou a srdce nezakolísa.

něděje bude tvojí silou a tvá opora ve mě je bude

muj duch a mé slovo

chci k tobě přilnou srdcem i myslí

 

 

 

Hladoví psy

 

hladoví psy na tebe vrčí a

ostré drapy a zuby cení.

zahnat do tě kouta chtějí.

Až ti srdce buší.

pasou po tvé duši.

A co vy panové hladoví:

po mé uši lačníte

bez pomoci mě lehko ulovíte.

Já se tak lehce nevzdám

svou kůži zadarmo nedám.

 

Vesmir

 

Jsi jak vesmir plný hnězd.

odvaracena strana měsíce

galaxie nepočítam snad tisice.

galaxie tajně uschovaná

toužici byt nalezená a objěvená

Užasný dokonaly soulad a řad.

Vesmir je obrovský má mě

tu někdo rád?

 

Tam v prostoru rád

 

Síla lásky

 

Přitáhni mě bliž ke světlu

aŤ ve mě nezvítězí temnota.

Kde tě uzřít smím v neviditelném světě.

když přineseš pokoj do mého srdce.

Ten živý vzkříšený na pravici Boží

 

Agape

 

Přirozeně nadpřirozená,

tajemně tajemná

neviditelně neviditelná

Duchem vypátrajíc vše

jak šíp zasahuje.

 

Kráska

 

Někdy i krása musí zblednout

do kouta se tiše schovat.

Měl bych se přestat se dívat?

Ale někdy z toho bolí srdce.

Svůdné řasy černý samet

jak vosa bych se nalepil

na plástev medu.

 

Úsměv

 

Je jako slunce, které ráno políbilo zemi.

A rozpustil se mrak smutku.

Odzbrojilo se vojsko mocné.

Je to moc, že pukají skály

a ženy se do závojů halí.

Ach dech se mi tají.

 

Nic nestojí a přesto

obohacuje.

 

Setkaní s andělem

 

Setkal jsem se z živo bytosti nebo andělem?

sám nevím co řici ziskal jsi mě pohledem

a svou jemnou duší řekl bych ti, že ti moc sluši

nevím co bych za tebe dal ptam se sám?

 

 

 

 

Vašen v polibku

 

někdy v polibku jsou citit slova i snad souvětí

snad ani sami nemáme ponějí jak informace letí

usta přesladká malina

touha žadoucí ptam se kde to začíná?

I po vinu sladká

snad pamět nebude krátká

medovník čerstvý a ochucený

zažitek v okamžiku nezapomenutelný

 

---