pozorování

Líbí se mi, celá. 

Díky za komentáře :)

s tou žlunou a mláďaty bez křídel se mi vybavilo šesté vymírání... "zemi zdědí obrovské krysy"... nevím proč... možná jen vnímám něco, co v té básni vůbec není.

No tá je skvelá.

...dneska smekám...

moc jsi mě potěšila, Evži.-)

Mám ráda tvá díla, vždy něčím překvapíš.

kde  budou vychovávat mláďata bez křídel... A k tomu ty dcerky. Nějak se mi to protnulo s pocitem z toho, když se včera moji kluci ptali, jestli ještě někdy bude sníh... * 

moc vám všem díky za komentáře.-) považuji si

za mě dobré :) to napětí v poslední strofě cítím ... ale klidně by to mohlo být víc po mandragořím:) - je to moooc hezky nakousnuté (začala jsem se ohlížet po svých pahýlech křídel ... fantomové bolesti při létání:) ... vyhrabou mělké nory ... :* (u našich nevímproč přibývají žluny ...)

Toto je můj řádek favorit:

„křídly personifikují vzduch“

Hezká báseň - zajímavá úvaha o budoucí proměně žluny :-))) a dodatek v závorce mi připomněl dětství, kdy mně maminka také zaplétala copy do školy. TIP