Věstonické Venuše nenosí střevíčky

V horkém vlhku odlož šat

Hoď na hromadu obuv

a obnaž své těžké tělo

Věk ti už dávno vsadil mat

Dámy všech velikostí a věku

už nehrají na to,

co by se mělo

Veliké ženy s obrovskými prsy,

co celý život byly tátou-mámou,

musí pevně stát na nohách

Mají je tlusté, silné a bolavé

Obuté v botách, co nezklamou

Mé zlaté střevíčky trůní

mezi tou parádou

Zcela osaměle, jak po

Popelčině úprku z plesu

Zahnány do kouta armádou,

co říká si „boty farmářky“

Tak nemístně se cítím já

Tak nemístně se cítí

moje botky

Tak zcela mimo

co by sirotky,

jsem je tu nechala

Boty prý o člověku řeknou víc,

než by sám chtěl

Nohy každého někdy zradí

Bolí, taková je pravda

a neuděláme s tím nic