Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 435 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+19 neviditelných
Partnerské dialogy
datum / id24.02.2020 / 503942Vytisknout |
autorart
kategorieVolné veršeDalší dílo autora
témaErotické
zobrazeno142x
počet tipů7
v oblíbených0x
Partnerské dialogy
I. Mužský archetyp
 
Já jdu. 
Dopředu. Nevidíš tam, ale příboj je v doslechu
a vím, že neklamu ženská těla pukající proti všemu
co zrovna rozkvete.
 
Říkám si, že západy, východy,
kyvadla naší existence 
svaly napnuté k lovu
žen
stopy honby k lani,
která se napájí pravidelně přisátá krkem ke lvům
zkrotlých věkem - to nechci
chtít lovit je tak mužné, ale - prosté 
já jdu. Stále dopředu. A ty se můžeš opřít
abys unesla tíhu ženy a mě v sobě nevidíš dopředu 
kde krátká vášeň jen kape z odpadu 
 
II. Ženský princip

Vznikla téměr z ničeho. Ze záblesku světla a ze chvění.
Zprvu slabý pramínek, který pozvolna mohutněl
v nespoutanou a krutou bouři - jen plivnutí do šálku od čaje.

Rychlé vzplanutí, vír, reje a jiskry v oblacích náhle klid a ticho pomalu doutnajícího zbytku táboráku.

Něco jsi otevřel. Pousmál ses a pak beze slova odešel.
...
Sedím u stromu a číhám. Nebo spíš pozoruju.
Poznám tě.
To když se změní vítr a přivane vůni.
Nejsem kořist ani lovec, jen divák.

Potutelný a občas zlomyslný kejklíř, co ti nastaví nohu,
zrovna když procházíš kolem. 
 
III. Mužská surrealita
 
Rozpláclý na Zemi, přes její okraj
kapu
abych snad rozesmál, snad naštval
všechny tvé prsty a donutil je šmodrchat 
mrakama nesmyslné vzkazy do hladin rybníků.
 
A může za to nastavená noha! Výš, právě po ní, 
kde mravenci blázní ve tvém klíně po jablku
,,Vypíšu ti tam abecedu," říkali jsme jako malí kluci
a jazykem tvořili chumláže až se luky propínali
ženy hekly
a ze spadnutých hrdiny na chvíli
než jsme šli dál. Tam, kde je to ticho. Tam, kde je ta tma.
Tam stojíme stromy v doutnajícím táboráku. 
 
IV. Koncentrát vztahovosti
 
Já jdu. 
Dopředu. Nevidíš tam, ale příboj je v doslechu
zprvu slabý pramínek, který pozvolna mohutněl 
abych snad rozesmál, snad naštval
neklamu ženská těla pukající proti všemu
co zrovna rozkvete
- jen plivnu do šálku od čaje.
 
A může za to nastavená noha! 
Něco jsi otevřel
ženy hekly zkrotlé věkem jen divákem
tam, kde je ta tma
která se napájí pravidelně přisátá krkem ke lvům
stromy v doutnajícím táboráku
já jdu. Stále dopředu. A ty se můžeš opřít
jazykem tvořt chumláže ze spadnutých hrdinů
jako zlomyslný kejklíř zrovna když procházíš kolem.
 
Poznám tě.
 



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

27.02.2020 11:22:51dát kritice tipAlenakar

Hranice mezi ženským a mužským se už natolik stírají, že mnozí z nás pomalu ani nevědí, kým jsou.

Zajímavé hledání, zajímavý experiment.   Tip.

25.02.2020 07:59:08dát kritice tipPierreNovak

Je to jak přepis Švankmajerových krátkých filmů :o) 

25.02.2020 00:07:24dát kritice tipJosephina

ano, hrdinové spadli, padli ... a už se nevrátí

24.02.2020 23:43:13dát kritice tipkouzelná_květinka

Některá slova pro mě jsou moc rušivá.. možná překlepy, možná se ztrácím víc než bych chtěla..

24.02.2020 23:10:24dát kritice tipAndělka1

***



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.