Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 444 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Pohádková
datum / id28.02.2020 / 504071Vytisknout |
autorZbora
kategorieJen tak pro radostDalší dílo autora
zobrazeno436x
počet tipů19
v oblíbených0x
Pohádková

 

Nejsem si už úplně jistý

ale měl jsem, myslím

kdysi dívku

 

Šli jsme spolu odněkud

a nejspíš někam

anebo taky vůbec ne

už nevím

 

Noc přes nás

chlácholivě

přehodila plyš tmy

 

Nevzpomínám si, jak to celé dopadlo

je to už dávno

a možná to byl sen

 

ale

 

dole u rybníka

zalesklo se její bílé tělo

přiložil jsem na oheň

jak říkám

už je to spousta let

 

Možná to byla víla

ale víla by se nejspíš nemotala nahá kolem ohně

s lahví vína v ruce

těžko říct

co jsme dělali pak

vzpomínky jsou jako vážky

Asi jsme se představili

ona říká, myslím: já jsem víla Anemarie

a já na to: těší mě, vodník Hubert

 

Takže skutečně!

Byla to víla

 

Jen jestli nelhala

podobně jako já

 

celý život

 

 

 

 




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

12.07.2020 16:34:33dát kritice tipTonyWest

:-)

03.03.2020 10:18:33dát kritice tipelína m.

Líbí se mi neurčité básně, ve kterých není jisté vůbec nic. Taky se pokouším takové básně psát.

01.03.2020 23:25:37dát kritice tipa2a2a

S tím mým čtením to nebude zas tak slavné. Čtu to nejméně po sedmé a mám prostě dlouhé vedení. Jen skutečnost, že autor má opravněné renomé, mne nutí textu přijít na kloub. Takže, na co jsem přišel já:

Nutně bilancujeme snad vždy a všechno. V zrcadle času, kdy čas je už notně daleko, jsme schopni, ochotni i nuceni přiznat si prohry (zde situační příběh s dívkou je vlastně pouhou metaforou). A přitom si nečiníme iluzi, že něco napravíme, zvláště, kdy už je pozdě nebo nezbývá čas, ale potřebujeme vyjádřit dík i za nevyužitou příležitost, jako malé přiznání viny.

Přemýšliví a důvtipní čtenáři se jistě potěší už jen prvními dvěma slokami, které jsou tak krkolomnné, že se tomu prostě nedá uvěřit a nutně pokračují dál. Za příhodný považuji výrazný dvojobraz ...plyš tmy... Báseň vrcholí v posledních pěti verších.

Co se mi celou dobu nezdá, je, že by básni prospěla větší stručnost, že ve výrazu sklouzává pro mně do vyprávění. Také závěrečný obraz - verš ...celý život... byť je naprosto na místě a jeho obsah je nezbytný, ve spojení , které automaticky naskakuje ...lhal jsem celý život... vyznívá přespřilš zpříma a text z hlediska formy zatěžuje.

Co je naopak předností?

Výrazný myšlenkový přesah a banální příběh, který není vlastním předmětem básně, ale metaforou, která dává najevo, že se hodí na spoustu dalších životních postojů. Vůbec tento způsob básnění mi přijde hodně sympatický tím, že se tváří ledabyle, banálně, čitelně, ale nabízí daleko víc.

29.02.2020 18:20:352 tipů smazaný uživatel
smazaný uživatel
29.02.2020 17:00:031 tipů dát kritice tipsveřep

Zdravím po dlouhých letech. A típám, jakkoli zoufale bych od tohoto krásného textu chtěla odtrhnout "celý život"!

28.02.2020 22:36:13dát kritice tipNorsko 1

vzpomínky jsou jako vážky. tak lehké a jako tryskáče nad vodou

28.02.2020 18:56:15dát kritice tipOldjerry
korektor

Taky se ti stejská? Mně už 17 let... ***

28.02.2020 17:12:13dát kritice tipstarej Rendl

Líbí se mi téma. Nenapravitelný homouš samplienc si pořád na něco hraje, za žádnou cenu nechce být prostě tím, čím je... jo... 

28.02.2020 16:04:32dát kritice tipAlegna

milé, úsměvné, odlehčené, opravdu pro radost*

28.02.2020 13:36:37dát kritice tipkouzelná_květinka

Ona určo nelhala, on určo ano :-)

Je to super pohádka, ale neměla by mít plyšový konec?

Dva tipy! A jeden výběr ode mne.

28.02.2020 13:05:47dát kritice tipK3

Jen jestli nelhala, podobně jako já:). Příjemné.

28.02.2020 12:05:13dát kritice tipGora
redaktor poezie a prózy

Pobavilo, moc... romantiku.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.