Silueta

Řekni, miloval bys pouhou siluetu? 

Ztratil jsem vnitřek. 

Zbyl jen obrys. 

Všechno se tak nějak dostalo do automatického chodu. 

Vlastně tu nejsem. 

Vlastně nevnímám, ani necítím. 

Žádný tvůj dotek mi nepřináší radost. 

Ztrácím tě, protože vedle sebe musíš mít celého člověka.

Ztráta mě nebolí. 

Je to dobře nebo špatně?

Jsem za to rád, ale vím, že to tak nemá být. 

Jsem ještě příliš mladý, abych byl vyčpělý? 

Ne, nic jsem nevzdal, akorát jedna moje část zmizela. 

Je mrtvá? 

Je utlumená? 

Nevím. 

Jediné co vím je, že po letech ten hlas v pozadí zmlkl. 

Už nekřičí. 

Poddal se tlaku okolí. 

Jsem další prázdné tělo, kráčející po chodníku. 

Dělám svou práci. 

Odvádím svou daň. 

Splácím dluh. 

Asi. 

Myslím, že má duše zkrátka odešla. 

Pořád na mě dohlíží, akorát už není mou součástí.