Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

UŽ NEJSME DĚTI

02. 03. 2020
0
0
222

    UŽ  NEJSME  DĚTI

 

Jdu tak, že noha nohu mine

a slunce tančí na hladině

ten rybník je tu od dětství.

 

Zas vidím tvojí hlavu plavou

vzpomínky se vrací, nepřestanou

mi šeptat, co měl jsem za štěstí.

 

Znal jsem tvé oči, vůni těla

uhodl bych opět, co říct jsi chtěla

když držel jsem tě v objetí.

 

Vonělo první seno krajem

my oba asi stále zrajem

mládí, občas i naletí.

 

Je to jak věčné hledání

lásky, co nemá zastání

a straní se ti. Už nejsme děti.

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru