MDCLXXIV

Díky, ikdyž u nás není studánka, ale potok.

Asi je jim zima.

Svým nynějším haiku pohledem vnímám tento text jako velice povedený. Kouzelná atmosféra. 

Na první pohled rozkošná miniatura, na haiku by stačilo napsat ve druhém řádku pouze ...na dně... To tiskuntí k sobě je coby v pojetí miniatury mile rošťácké, ta hrůza, že nás každou chvíli odtrhnou a vypijí, má však svým způsobem nadbytečný dopovídající charakter. Ale až tak jistý si svým vnímáním nejsem, přece jen jde o výtečný moment, který vzbuzuje úsměv, pocit pohody.

...i víly mají své dny...

Zborousi, je to nutné, ba přímo nezbytné

Doufám, že to neskončí jako četba při vykonávání potřeb (jakýchkoliv)!

To bylo ironické povzdechnutí;-)

Já jsem asi ten staromódní fenomén

Kytko, onu slabičnost podle mě zas tak nutné dodržovat není, ale když se to povede, také to není špatné. 

Tvá úvaha o mém pivu je krásná, vezmu si ji s sebou příště na čundr a budu si ji předčítat, když mi dojde pivo. 

Příliš mnoho se klade důrazu na módní trendy a příliš málo na tradice... je to jako předělávat dějiny...

no a co se týká haiku, nepřijde Ti divný a tak trochu out dodržovat onu slabičnost? Na kterou už stejně každý (skoro) kašle a podle módních trendů už to tak módní není, spíše naopak?!

platí to i o šesti lahváčích? pět vypiješ a jeden si necháš na ráno?

a případně, když přijde někdo ke studánce pít (tady se nabízí laň, ne pár zbloudilejch milenců), tak jim dáš tedy jedno, pro Tebe s těžkým srdcem, páč já vím, že Tě museli ohrožovat minimálně zbraní, bys jim to jedno pívo vydal, ledaže by to bylo pívo z Vyškova, to by ses ho i rád možná vzdal, i když žízeň je sviňa a pak Ti logicky zbudou píva 4(na večír) a jedno na ráno a to je podle toho, jak ho máš rád ( :DD) určitě nejlepší varianta..

uuf, tak dlouhou úvahu na téma Zborovo pívo a jak nejlépe zajistit dostatek tekutin jsem psala naposledy na základce (a že to je už straaašně let), ale je fakt, že to téma bylo jiný, to jsem Tě totiž neznala, kdyby jo, tak by to byla úvaha minimálně hodna nějaké ceny!

Kytko, čtyři lahváče mají totiž tu báječnou vlastnost, že na rozdíl od tří nebo pěti operují se dvěma slabikami, což je pro účel tohoto haiku prostě zásadní :)

A i jinak je čtyři dobrý počet. Když máš 4 lahváče, tak můžeš večer u ohně 3 vypít a jednoho si nechat na ráno.

Nicméně tento text je, jak už to tak u poezie často bývá, částečně fikce. V reálu jsem ve studánce (vysoko v kopcích) chladil lahváče 3. Pak ale přišel po zelené značce mladý pár a chtěli se ze studánky napít. Slečna poznamenala: "jé, voni sou tam lahváčé". Tak jsem jim jednoho dal a na večer k ohni jsem měl už jen dva a na ráno žádného. Jistě cítíš že to není tak poetické, jako když tam jsou 4.

O lesní studánce jsem napsala několik haiku, ale žádné nebylo tak povedené jako to tvoje.  Námět jsem ale oprášila a pokusila se poopravit jedno své starší senrjú.   Tip.

:D

hele, proč zrovna čtyři?!

:)

Kdo si hraje, nezlobí.

Fajn:) 

Cizí díla mě ponoukají ke hraní:

Lesní studánka -

v odrazech tváří se lesknou

lahváče

Už se těším na léto a takovouhle ledničku :)

Suchá studánka -

na dně ...:).

:-) Občerstvení pro lesní víly pivopěnky

VÝBORNÉ!

ranní rosa -

drží do odpoledne

na pivní sklenici

podle letopočtu už tam jsou dlouho...

Pro někoho asi milé překvapení k uhašení velké žízně. Vtipné.

Co ten název? :-)