Moudrost - ze zahrad uschlých růží.

Chci jen roztáhnout křídla a letět světem bez obav.
Chci zmizet za obzorem a nechat vás tu napospas.
Napospas strachu, že uděláte ke svobodě další krok.
Napospas životu v němž váháním promarníte další rok. 

Ten kdo však nemá strach, ať skočí se mnou ze srázu.
Ať vírou si vytvoří křídla odvahy na kterých pak poletí.
A potom, až zjistí, že svoboda je víc než miliony příkazů.
Že je to zodpovědnost a cit pro život v lásce pojetí.
Pak vzápětí se otevřou dvířka k moci co je v nás.
A najednou nejsme už jen člověk, loutka, ale hlas! 

Hlas co může svolat tisíce lidí pro svou věc.
Tak si pak dej ale pozor, kam těch tisíc budeš vést.
Protože ego a pýcha člověku stále připravují lest.
Tak se můj věrný příteli nenech ze své cesty svést.
Vybírej moudře kudy jít....