Na Písmáku publikuje 50 tisíc autorů, 435 tisíc textů, 5 miliónů názorů

Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Registrace
Zapomenuté heslo

Novinky #2 (28. 9. 2019)
Novinky (1. 8. 2019)

+10 neviditelných
Kamarád Jules Verne
datum / id06.03.2020 / 504389Vytisknout |
autorzeleda
kategorieÚvahyDalší dílo autora
témaHumorné
zobrazeno105x
počet tipů4
v oblíbených0x
Prolog

O Jules Verneovi jsem už napsal mnohé. Ale ještě nikdy jsem se nepřiznal k aktivitám, které s ním, ještě v mém, raně školním věku, občas souvisely. Ostatně, podobné aktivity jsou příjemné i v pozdně důchodovém věku. 

Kamarád Jules Verne

 

 

Je to už hodně dávno, co jsem četl objemný román od Věry Ketlinské, Stráž na Amuru. Tahle kniha byla tak primitivně pitomá, že se o ní dá mluvit jen v superlativech. Dodnes si z  ní pamatuji jednu krásně scestnou příhodu, jak mladý sovětský komsomolec skáče do hořícího domu, protože tam zapomněl svou komsomolskou legitimaci. V  té době jsem četl hodně podobně tendenčních a hloupých knih. Třeba ještě Ažajevův budovatelský román Daleko od Moskvy nebo Timur a jeho parta. Už si je všechny nepamatuji. Ale kupodivu tyto knihy neodnesl čas. Stále jsou k dostání v  antikvariátech i bazarech, jako svědectví své doby. Četl jsem je, protože jsem je dostával na Vánoce spolu s trenýrkami, ponožkami a občas i svetrem.

Ještě, že jsem každé Vánoce také dostával verneovky. Co Vánoce, to nový Verne. Těšil jsem se na ně pokaždé moc a jen kvůli nim mi bylo líto, že jsou Vánoce jen jednou do roka.

V piedestalu mých oblíbených autorů bude mít už navždy Jules Verne místo nejčestnější. Karel May je však v těsném závěsu za ním. Inženýr Cyrus Smith z Tajuplného ostrova mne totiž vždycky přitahoval daleko víc než Old Shatterhand i se svým věrným ořem Hatátitlou. Nebylo nikdy nutné příliš dlouho bádat nad charakterem Verneových postav, které byly vykresleny natolik černobíle, že i dětský rozum nemusel dlouho přemýšlet o tom, co je dobré a co špatné. Mayovky jsem četl pochopitelně také. Ale z  nich mi byly podstatně bližší příběhy odehrávající se na Blízkém východě než zálesácké příhody drsného amerického Západu. Verneovy knihy byly pro mne, krom svého napínavého obsahu, také i vynikající učebnicí zeměpisu. Když jsem četl nějakou verneovku, vedle knihy ležel vždy školní atlas.

V souvislosti s knihami se musím ale přiznat i k něčemu méně mravnému, než byly moje tehdejší představy o dobrodružných dálkách Verneových příběhů. S Vernem to však úzce souviselo. Sousedovic Jiřinka, dívka o dva roky mladší, než já, byla neobyčejně zvídavé dítě. Moc ráda poslouchala, když jsem jí a malému Vašíkovi čítal na patře stodoly příběhy Verneových hrdinů. Obě děti ty příběhy silně prožívaly. Seděli jsme přitom na patře, děti poslouchaly a já jsem četl.  Ani domů se nám nechtělo.

Jednou jsme tam ale seděli s Jiřinkou sami a tu po chvíli napadlo, že bychom si mohli místo Vernea zahrát na doktory. Oznámila mi to tak rezolutním tónem, že jsem nemohl odmítnout. A tehdy jsem s úžasem zjistil, že holčičí anatomie je přece jen trochu jiná než ta naše, klučičí. Byli jsme do vzájemného studia tak zabráni, že jsme vůbec nezpozorovali sousedku paní Lövovou, která nás s  křikem vyhnala ven ze stodoly a běžela to oznámit rodičům. Druhý den na mne Jiřinka spiklenecky mrkla a ukázala mi díru ve zdi, kterou se mohlo vlézt do druhé naší stodoly zadem z vyvýšené zahrady.

„Dostala jsem od táty páskem, podívej,“ oznámila mi bezelstně v bezpečí uzamčené stodoly.  „A co ty?“

Tentokrát nám stará Lövová ve studiu anatomie nezabránila. Když však Jiřinka trochu povyrostla, už nebyla bohužel tak zvídavá jako tehdy, když byla ještě předškolním dítkem. A mě by v té době pokračování našich hrátek docela zajímalo.

* * *




Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

23.03.2020 12:44:37dát kritice tipKvětoň Zahájský

Krásná doba. Kam se na tyhle knižní hrdiny hrabou dnešní hrdinové seriáloví.

09.03.2020 11:34:11dát kritice tipzeleda

Přemku, vložit do článku obrázek není zas tak jednoduché. Já mám tu výhodu, že mám své vebové strány. Viz můj profil. Obrázek, který chci vložit do článku, nejdříve vložím do své fotogalerie na svém webu. Tam na něj kliknu pravou myší a v menu si vyberu kopírovat adresu obrázku. 

V článku, který dávám na Písmáka kliknu na ikonu vložit obrázek a tak do příslušné kolonky vložím tu adresu. A ještě si můžeč upravit velikost. Obrázky nelze bohužel jen tak kopírovat, jak jsme zvyklí třeba do Wordu, ale pouze přes adresu obrázku. 

Jinak díky za koment.

09.03.2020 09:46:38dát kritice tiprevírník

Já to mám nápodobně (s tou rodinou a knížkami).

09.03.2020 08:16:45dát kritice tiplastgasp

Jendo díky za tvoje úžasné vzpomínání a připomenutí ranného dětství, které jsem prožíval ausgerechnet stejně. Zajímalo by mě, jak si na Písmáka dostal obrázek. Já to zatím nezkoušel, ale někdy bych to potřeboval. V jednom máš velikou pravdu, ještě že za našeho mládí nebyl internet. Já nedonutím pomalu číst ani své knížky rodinu. A to mají knížky ode mě zadarmo.

07.03.2020 11:24:37dát kritice tipzeleda

Pánové, díky za ohlasy. Ještě, že za našeho mládí nebyl internet. Dnešní děti asi vůbec nečtou. Verne a May, pak ještě Curwood, Luigi Motta a Jack London, byli mí nejoblíbenější autoři. Doma mám kompletní sbírku Verneových děl. My starší máme na Verna a Karla Maye trochu nostalgické vzpomínky. 

07.03.2020 07:59:46dát kritice tiprevírník

Z toho plyne poučení, že dětskou zvídavost páskem nevytlučeš.

Se mnou, knížkami a Vánocemi to bylo podobné.

To je zajímavé, mně se naopak Mayovy popisy krajiny líbily a za ně jsem mu odpouštěl všecky ty neuvěřitelné dovednosti jeho hrdinů. Na druhé straně dodnes odříkám zpaměti jméno arabského sluhy Kara ben Nemsiho Hadži Halef Omar ben hadži Abbul Abbás ibn hadži Davud al Gossarah.

06.03.2020 23:00:43dát kritice tipK3

Je zajímavé, že na to přijdou vždycky holčičky, co si pamatuju. Asi jsou opravdu vyspělejší. My byli zvídaví celá skupina:).

Myslím si že knížky Julesa Vernea se dočkají svého zmrtvýchvstání. Když jsi se zmínil o Vernem a zeměpise, nedá mi abych se nepřipojil poznámkou o Karlu Mayovi a zeměpise. Ty jeho děsně nezáživné dlouhatánské úvody, které jsme tak ztěžka četli, jsou totiž také velmi ceněny co do přesné popisnosti a místopisnoti krajin a měst, kde se ten který děj právě odehrával.



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.