Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Červené koberce

09. 03. 2020
6
7
592
Autor
netWoor

Ach, ty červené koberce.

S praxí vesnických ochotníků,

jsem na konkurzu na herce,

sním o své hvězdě na chodníku.

 

Chci vidět hrdost v očích táty,

s nímž denně obdělávám pole,

proto jsem čítal inzeráty

klidně i na vedlejší role.

 

Nakonec se to podařilo.

I proto dneska stojím tady,

vedle se točí ňáké dílo,

režisér uděluje rady,

 

bude to asi o lásce,

nad scénou reflektory ční,

stíny kreslí své obrazce,

když za mnou přijde produkční.

 

„Vodkaď si,“ povídá mi mile,

krása její s mou touhou cvičí.

Nadešla moje velká chvíle:

„Jsem z jedné vísky v pohraničí.“

 

Čekal jsem ňákou reakci,

s úsměvem hleděl na tu ženu,

ta znovu řekla: „vodkaď si,

za chvíli točíš první scénu!“

 


7 názorů

Benetka
09. 03. 2020
Dát tip

Chinin a klystýr!!! :D


Kočkodan
09. 03. 2020
Dát tip Nami 99

Nami:

 

K dotazu se krátce vracím –

nesplet jsem to s deflorací,

vsak zena je to portorická,

ale hlavne notorická,

cesky mluví s kopanci,

kdyby aspon: „Vodka chci.“


aleš-novák
09. 03. 2020
Dát tip Nami 99

a nebylo to něco církevního? tam taky používají kadidlo...


Nami 99
09. 03. 2020
Dát tip

Kočkodan - omlouvám se, vloudila se chbyčka. Myslel jsi defloraci.


Kočkodan
09. 03. 2020
Dát tip

Nadeje se jak sklo trístí,

neomdlet dá chlapci práci,

to nebyl dotaz po rodisti,

nýbrz pokyn k defekaci.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru