Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJaro
16. 03. 2020
2
0
318
Autor
Marie Bernadeta
23. března 2019
Jaro
Zas jaro v srdci mém
zahořelo snem
a všechno v kraji mém
se choulí pod mou rukou
a dokud živá jsem,
ať hlásky ptačí tlukou
jarní písně jen!
Jaro, ach jaro, tolik jsem chtěla zas tě uvidět!
Být zase v zahradě, užívat sluníčka, rýpat se v záhonech
a čekat, až mi něco vyroste.
Docela prostá dobrodružství jaro skýtá,
Příroda zimou uspaná se probudí,
ožije květy, zpěvem ptačím,
to je má země,
se kterou mohu na chvíli spojená býti
a vnímat její obnovu i ve svém žití.
Vzdálené city a všechno, co jsem poznala,
snoubí se s přírodou, která mne pozvala
k sobě v mé zahradě,
kde ráda bývám v dobré náladě.
Jsem jako malé dítě,
co hledá život skrytý,
tichost je cesta k spočinutí
v náruči jarní přírody.
