Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

útulek pro kočky

21. 03. 2020
3
3
278
Autor
Blue soul

Růže rozkvetly uprostřed zimy.

 

Měla jsem na sobě ty starý modrý kalhoty. Ve kterejch jsem před lety odešla z domu. Nebyl to zrovna příjemnej pocit. Nevědět kam jdu. Když nemáš kam jít. Čas se zastaví. A ty začneš couvat. A každým krokem se prostor zmenšuje. Pak se asi ptáš... Co ti řeknou hodiny. Z mokrý ulice sleduješ v oknech, co ještě nešly spát lidi a jejich obrazovky televizí. Přibývající prázdno v krabičce cigaret. Jediný možný, jak změřit čas v tomhle nečase. Začneš se vsakovat do promáčený země.Zašla jsem moc daleko.Končí tu chodníky i veřejný osvětlení. A silnice jsou v noci nebezpečný. Stejně jako tvůj pohled po ránu. když se vedle mne probudíš a tváříš se, že si nevzpomínáš.

 

nekonečné. útěchy. mizející. podstata. bezduché. struktury. tmavomodré. kouty. zákoutí. plné. prázdno.ty.

 

cesty. nalezení. oběti a objetí. bolesti. modro. šedobilý. prach..

 

Včera jsem potkala útulek pro kočky.

 

Stála jsem za tím zamřížovaným oknem a koukala dovnitř. Kapky vody padající z nebe se mi vpíjely pod kůži.

 

Oddělala jsem si plíce, když jsem chtěla potáhnout z tý promáčený, rozpouštějící se cigarety. Pak už nepadla jen nebeská voda. - Padlo to na mne. Napadlo mne... Z který strany mříží jsou volný.duše. V útržku prostoru, který osvětlovala lampa se pohybovalo tisíc částic vody, jinak se vpíjely do tmy. Bezejmenná. Bezmístná. Přála bych si, aby o mne nikdo nic nevěděl. Tma. v zadních ulicích města. O mně bude jednou vyprávět.


3 názory

Blue soul
22. 03. 2020
Dát tip

Děkuji moc,vám oběma <3


Karla9
21. 03. 2020
Dát tip

Cítím, že to není vymyšlený, ale prožitý, proto je to silný. 


nádhera


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru