Hotel

Zamknu dveře od té zelené místnosti.

Můžu tu být úplně nahá. V cizím pokoji.(To bývá zajímavé. Nahota v cizím prostoru. Když zatáhne závěsy...)

Všichni jsou pryč.

Jen zelené stěny, voňavé hebké povlečení, který nemusím prát ani žehlit, bílé ručníky (na kterých zatím nejsou žádné modré skvrny) a vesmír mezi tím vším....voní po dřevěným nábytku a rozestlaný posteli. Nechám se svázat. Provazy hořící vody, která tu teče na druhou stranu. Vdechuji vůňi hotelového mýdla. A zvuk větráku mne odřízne od světa. Kolik lidí už šukalo v týhle posteli?! Na tom balkoně?!