Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKaňonem Malého Spádu
Autor
Poutníka deník
Opuštěná maringotka M. na břehu řeky B. Člověk úplně cítí staré emoce tohoto místa, když se procházíš mezi stromy tím stínem, tím kouskem stínu v moři zeleně.
Kde déšť tiše šumí, jak ti padá na krempu starého klobouku a ty víš: Tady proběhly emoce; Tady se stala láska. Velká Dlouhá Osudová láska, taková ta nádherná (a zároveň strašně bolavá), co končí až teprve ve chvíli, kdy takto spřízněné duše dojdou konečně klidu a věčného bytí v ráji.
Mám obrovský obdiv k člověku který toto vykonal. Mám pocit, jako bych viděl ty původní obyvatele, kteří se rozhodli že přivléct starý železniční dobytčí vagon do míst, kde nejsou v okolí kolika kilometrů jediný koleje, a kde po té silničce kolem řeky B. sotva projde jeden člověk... Myslím si, že tito lidé byli úžasní.
Myslím na ně, když vidím ty stíny tady mezi stromy, jak chodí a říkají: "Tady je to ono. Tady je to krásné místo." Možná se tady potkali, nebo tady počali své děti?
A některé ty stromy tady byly už velké a pamatovaly mnoho jiných takových událostí a lásek. A některé byly ještě malými kořenáčky, když ta parta odvážných přivlekla vagon na břeh řeky B.
Tolik vody uběhlo! Stále tu jsou stopy starých lásek, kde jim je jen konec. Jen stromy rostou dál a zdá se mi, že tohleto místo už bude navždy čekat marně na ty pomíjivé bytosti jménem člověk...
4 názory
Třeba maringotka U mlýna a řeka Bublava. Kamarádka odjela do Španělska a tam žila několik let v maringotce se svým psem Motýlem. Kdoví, kde je jejich konec. Taky byla úžasná a nepochopená. Pekný příběh!*
Pěkně napsané. Vžila jsem se do Tvého pohledu na to krásné a opuštěné místo, kde zůstal už jen starý vagón, který už jen v představách je oživen lidmi - kdyby uměly stromy mluvit, mohly by vyprávět... Také bych se přimluvila za název maringotky a zejména řeky. Mě jako první napadla Berounka, ale našlo by se jich víc... :-))) TIP
Pěkně napsané. Vžila jsem se do Tvého pohledu na to krásné a opuštěné místo, kde zůstal už jen starý vagón, který už jen v představách je oživen lidmi - kdyby uměly stromy mluvit, mohly by vyprávět... Také bych se přimluvila za název maringotky a zejména řeky. Mě jako první napadla Berounka, ale našlo by se jich víc... :-))) TIP
Mám rád trampy i skauty a vždycky se mi líbily jejich malebné názvy pro určitá místa. Já vím míněno je zde asi všeobecně a nebo z důvodu utajení místa, ale stejně by se asi daly přimyslet. Bylo by to hezčí:).