Krajina mého života

Do této krajiny však člověk přivedl Boha a vše kolem Mu přizpůsobil. Jaký to úkol pro bytost tak pomíjivou. A přesto je dílo člověka vidět na každém kroku. Ta píle a snaha zavděčit se Vyšší Síle. Kříže na každém rozcestí jsou jako síť, která úplně vytlačila démony a běsy z původně divokých nespoutanych lesů. Krajina pokojně slouží člověku a Bůh opravdu zůstává s touto krajinou.

A Bůh jsme my.

Nebo je to žena.

Najdeš ji, když nemáš vůbec žádný cíl a jdeš cestou, která nejde jít. Pustíš se z kopce až k mechovému lóži a pak splývej s proudem. Obejdi to těžší cestou, neboj se jít vzhůru - najdeš směr snadněji, než to vypadalo. Vezmi to skrz a potom přes. Okázalost nech za sebou, pravda leží mnohem více k srdci, než bys myslel.

Dojdeš-li k Ní, daruj Jí bílou květinu, splní ti přání.