Hlava kocoura

A tou cestou dejž se, která v smrti skal začíná. Uhýbá stopou žlutého hada a plyne líně, přesto však mnohá nebezpečenství skrývá. Nezkušená noha poutníka toho, neopatrného, snadno se smekne v místech zrádných, vydavše ubožáka vodě a zapomnění. Kde potůček hravý cestu zkříží, nelekej se její velikosti. Pokorně se skloň a projdeš.

Kdo jdeš srdcem, buď ti odměnou pohled na hlavu kocoura. Jak pyšně se na tebe dívá z lesa. Tak i zrádnou je a nestálou skalou je, jako plémě kočičí. A stejně krásnou a elegantní. A trochu tajemnou.

Je to okamžik, jen chvíle, než ztratí se z dohledu. Okamžik, co můžeš klidně promeškat. Přejít. Nevšimnout. 

Odejít.